str. 65
iluv ínutmassliclie Grundlage zurückgeführt, Leipzig, 1896.
473. A. ď A v i; i 1. Bulgarie ehré-ticnue, I. partie, Eglises Bulgares, Revue de l'Orient Chrétien, II. 1897, 5-40.
474. II. Castonnet-Des-F o s s e s, L'A yssinie et les Italiens, Paris, 1897, str. 894.
475. vM. B e ň a, Z tichých vesniček. Řada drobnokreseb, v Hranicích, 1897, riákl. Prokopa Zapletala. V rámci povídkovém uložil tu spisovatel zajímavé zkušenosti své o životě lidu slováckého. To je vlastně také příčina, že v tomto přehledu odborné literatury výjimkou si všímám sbírky povídek a na ni jako na četbu zábavnou i pouěnou upozorňuji. Takto soudí spisovatel o národní písni (str. 32—33): „V tomto salónku, mezi hluchými stěnami, nezní naše píseň dobře; ona jsouc dítětem volné přírody, potřebuje světla, vzduchu a svěží zeleně. Za stafáž žádá ne zdí těsné kobky, nýbrž daleký, borový háj a šťavnatou zeleň lučiny. Povstala v přírodě a žádá v ní zůstati, nechce býti přenášena v uzavřenou, obezděnou místnost. A pak piano! — Nástroj to příliš úsečný, ostrý, drnkavý, tuze "neschopný nahraditi pružné dívčí hrdélenko, měkký tón pěvkyně. Ano, dovolím si říci, že zvuk piana jest příliš drzý — ba snad surový; tón bývalých gajd, houslí, flétny a fujary — měkký tón dřeva odpovídá nejlépe timbru lidského hlasu a náš lid veden jemným sluchem a citem, zvolil a sám zrobil tyto nástroje co nejdokonaleji, aby tlumočily jeho písně. Piano nestačí přesně odstíniti a vyjádřiti všecky výrony citové, exclamace, hlavně ale průtahy, ba zdá se mi, že lidová píseň nedá se ani vtěsnati v úzkých pět linií a čtyři mezery. Tu třeba pochopení, vycítění, vžíti se do lidového ducha — umění to vyššího než dovede vštěpiti sebe lepší škola. Naše, i nejmenší děvčátko, překonává v ohledu tomto i nejslavnější pěvkyně, domnívající se, že zpívání několika not jest též lidovou písní. Nasýe píseň pak nedrásá srdce, nepůsobí náhle a momentane, neunáší affektovanými výkřiky, jako mnobá umělá, sentimentální árie, ale působí souměrným celkem, to jest, účinek její neleží v jednotlivostech, ve výbuchu líčeného bolu a zoufalství, v jednom
slově: ona víc opájí duši celistvostí, zanechávajíc vždy hluboký dojem, třeba boluý, ale v bolu svém přece krásný a smírný. . ." — Při četbě posledního článku „Život slováckých dětí na pastvišti" (str. 57—filii dlužno upozorniti na článek prof. J. Klvani „O živočišných pochoutkách pasáčkň na Moravském Slovácku", Český Lid, I. 58t —58 '.
476. K. Rhamm, Die magyarische Ortsnamenfälschung in der Beleuchtung magyarischen Wissenseliaft, Globus (red Dr. Rieh. Andre©), Braunschweig, 1898, B. LXXIL, No. 1., str. fti—17'. Z prací Rhammových patrno, že zná dokonale řeči slovanské a ovládá důkladně odbornou literaturu anthiopologickou, ar-chaeologickou i ethnografickou. Jeho referáty o naší výstavě národopisné, o Českém Lidu, o Niederlově knize „O původu Slovanů" a j v. poučily o tom, jak věnuje pozornost také české literatuře a českým pracím národopisným. Překvapuje tu vždy jeho břitký, věcný a bezohledný úsudek, zvláště pak v polemice jeví se hladký jako úhoř, ale neúprosně při tom potírá mylné stanovisko a pochybené názory odpůrcovy, prozrazuje všude svoje všestranné, obdiv a uznání vzbuzující vědomosti. V článku uvedeném opírá se K. Rhamm o vývody, jež proti úředním seznamům jmen místních v Uhrách sestavil do své knihy o pravlasti církevně-slovanského jazyka „Az egyházi Szláv nyelv hazája, 1897 spisovatel G. Volf.
477. (G Sebesty)éu, A magyar-orseági helynevek állami elkonyvelése, Ethnographia, Budapest, 1898, 1., str. 95. Týká se téhož předmětu jako č. 476. Spisovatel odpovídá Rhammovi i jiným v záležitosti uvedeného spisu Volfova.
478. V. J. Nov á č e k, Matrika kůru literátského v Čáslavi z let 1539 až 1659. (Věstník Král České Společnosti Nauk, 1897, č. XXL) V Praze 1S97. Str. 9 13 zajímavé artikule pobožného bratrstva kůru literátského.
479. Jos. L'. Holuby, Allerlei Bemerkungen über den nasskühlen Sommer 1897. (Otisk Soc. Hist. Trancsén. Dec. 1897, vol. 19—20.) Týž, Erigeron acer L. und seine Varietäten in der Flora der trentschiner Karpaten. (Otisk z Deutsche Botan. Monatschrift, 1891, No. 11.) Referovati o botanické stránce obou statí ovšem nám nepřísluší. Vedle této stránky