546. Ernst W. Kraus, Faitstiana aus Böhmen, Weimar 1898. (Sonderabdruck aus der Zeitschrift für vergleichende Litteraturgesehiclite, herausgeg. von Dr. M Kocli.) Prof. Dr. A. Kraus vydal r. 189 spis „Das böhmische Puppenspiel vom Doktor Faust. Abhandlung und Uebcrsetzung", Breslau 1891. V nové studii podává vlastně pokračování této práce v těchto statích: 1. Zur Volkssage. 2. Die Volksbücher. 3. Das Volkslied. 4. Zum Puppenspiel.. V 1. stati jde o poměr _ pověstí staročeských o Zytovi (Zíto, Žito) k pověsti o Faustovi. „Die Frage nach den Quellen der Zytogeschichten bleibt somit noch offen; an eine historische Grundlage wie bei Faust ist schwerlich zu denken; gewiss bleibt jedoch, dass diese Anekdoten selbst zu den Quellen des ältesten Faustbuches gehören. In die lebendige Volkstradition ist Zyto nicht übergegangen." V 2. stati vyšetřuje Dr. Kraus poměr staročeského vydání Historie o Faustovi od Karchesia z r. 1011 (srv. Zíbrt. Květy XV. 310 a d.; Č. Lid 111 G3) k německým historiím o Faustovi důkladným rozborem obsahu památky české a památek německých. Zajímavý je důkaz, že novější české knížky o Faustovi. vydané od V. R. Krameria a potom často, vydávané v známé Škarniclovské tiskárně v Skalici na Slovensku, pořízeny jsou na základě Kurzova německého zpracování pověsti o Faustovi a nemají souvislosti se starší českou Historií o Faustovi od Karchesia. Pokud se týče poměru knížky Karchesiovy, vede si Drv Kraus takto: A = vydání z r. 1587; C = vyd. z roku 1589; D = Berlínské vydání z r. 1590. „. . . Wir könnten nun einen verlorenen Druck annehmen, welcher bereits alle bibliographischen Kennzeichen von C, seine Pluskapitel-, aber noch den Text von A besessen hätte; auf diesem selben Drucke könnten dann C und D beruhen. Wenn aber diese wenigen Stellen zur-Begründung einer solchen Annahme nicht hinreichen sollten, wie ich selber glaube, so bleibt nichts übrig als anzunehmen, dass . Carehesius zwei Texte zu geböte standen, der von A2, dem er getreu folgte, und der von C, dem er die äussere Einrichtung und die sechs Pluskapitel entnahm. Dann wäre es auch nicht mehr unerklärlich, wenn er zu-

fällig oder absichtlich an einigen Stellen des Textes C gefolgt wäre. Auch diese Annahme ist weit entfernt alle Schwierigkeiten zu beseitigen, man denke nur, welch seltsames Schicksal der Druck C gehabt hätte: Carchesius und D entlehnen ihm gleichmässig die Erfurter Kapitel, lassen aber seinen sonstigen Text ruhig liegen und folgen dem Texte von A. Ist das nicht ein allzu merkwürdiger Zufall?" Ve 3. oddílu dokazuje spisovatel přesvědčivě, že česká píseň o Faustovi otištěná v Českém Lidu 1896 V. 42ii—429 od Dra J. Jakubce, byla podkladem a originalem k písni německé

0 Faustovi ze zač. XVIIf. stol. Srv. studii Dra A. Krausa, O české písni Faustovské, Český Lid VII. 263 ad. Ve 4. stati pojednává o české loutkové hře divadelní. Srovnávací stadií touto přispěl spisovatel znamenitě k řešení otázky o zpracování látky o Faustovi v české literatuře a v českém podání lidovém. Rozbor obsahu, poměr českých prací k německým, vzájemný pak poniěr českých zpracování, vše to probral spisovatel' s příkladnou zpvrubností a nestrannou kritičností, článek Krausův, zosnovaný na pevných základech srovnávacího studia meťhodou moderní, učiní přítrž všelikým dohadům bezpodstatným, jimiž u nás bývala otázka o Faustovi rozlušÉována. K nejšťastnějším výsledkům studie Krausovy patří ovšem překvapující důkaz, že německá píseň byla přeložena z české.

547. Table analytique et alphabé-tigue des cinq premiers volumes de TVal-lonia I. 18:3, II. 18 M, III. 1895, IV. 1896, V. 1897, Liége 1893. Důležitý, zevrubný rejstřík k časopisu Wallotiia, Recueil de littérature orale, croyauces et usages traditionells, fonde par O. Colson, Jos. Defrccheux et G: Willame, jenž laskavostí redakce byl č. Lidu zaslán.

51S. V. Cli au vin, Pacoleťet les mitte et une nuits Wallonia, 1893, VI č. 1—2, str. &-1&

549. Hele u a W i n d a k i e w i czowa, Rytmika ludoivej muzyki pol-siiéj, Wislii, 1897, 710—737. Znamenitá studie s četnými ukázkami melodií.

550. J. T a 1 k o - H r y n c e w i c z, Kilka slów o medycynie tybetaňskiej

1 jej stosuuku do folklóru, ibid.. 781 až'798.,