pastvy každý den zhlížej, kde ovce, kůň, vůl pase, dohlížej. Stavení, les, pole bez dychu spravuj, chlipného žraní, hry, klení se zdaluj, za moc zrn, drn, dobytka, Boha žádej, s hojností šetrně tiše nakládej.

§. 8. O povinnosti hospodáře. Dobrou známost mezí, polí, luk, času, seváku, nespolehni se na radu, umění pacholků. Uč raději sám pracím čeládku, děti, rci: Takhle v"ř, čiň s čeládkou, zeti, vesel, směšně, poruč, též napřed pracuj. Zdaž čeleď, dělník dělá, dobře pozoruj. Křik, soudy v obci, domě neprnej, začaté, radou, právně, mírně rovnej. Poscení trhy, kruny vše nenavštivuj, nové cesty v poli dělat nedovoluj. Drahé šaty žena, děti sám nenos, pro zimu stále, až k stáru šetř vejnos. Nářadí vše polní ať sám děláš, sic řemeslům užitek z polí rozdáš. Potřeb dost ať máš, též večír dobytek počítej, vše uvři, první vstaň, poslední lehej. Dobytek s prací a bitím netýrej příliš, v nemoci mu pomoct, lík dát ať umíš. S čeládkou jídlo, silné, zdravé požívej, mzdu čeledi, dík Bohu dáti .......

§. 9. Budoucí časy poznat jak máš? a) Z měsíce. Když měsíc nový tmav jest rohatý, déšť než z bledé páry okolo kulatý, když v nov horní víc tmav roh než dolní jest, na schod měsíce déšť bude, není lest.. Když dolní tmav, horní roh světlý, první čtvrt, déšť že dá měsíc, věř, velí; jestli však černý měsíc jest v prostředku, věz, brachu, že bude déšť při ouplňku. b) Ze slunce. Slunce když vyjde červeně, pak černě, okolo sebe má-li oblaky temné, jestli černé, tmavé, sivé okolky, jak měsíc má okolo sebe taky, v západu kdy obláček při levé straně, jde do mraku bílého podobný vlně, že brský déšť bude, pravějí staří, a buď tak v máji, ať setí se zdaří, c) Z ostatních planet. Pia-' nety maj-li kola u sebe, když hvězdy temně svítí z nebe, když se ne-třesou, zdaj' se být věcí, v kolách zavřené, bude déšť prudší. Jestli v jasném, světlém se blíská nebi, v půl dne řmí, déšť, vítr jest chladný, páry tmavé z les, hor když vstávají: hojný, stálý déšť v zem dávají. Též déšť dá tmav, čerň, tlust oblak níský, když billin vod plavé v dešti hrsky. Slípka s kuřaty v záhy se skovává, ráno z hnízda k žrádlu nutit se nechává, v kočce, psu kručí, staré bólejí jizvy, že bude déšť, sevák z toho ať zví.

§. 10. Po čem poznáš, bude-li padat sních? Jestli v zimě tmavé oblaky zblednou, půlnoční větrové jestli se zvednou, slun a měsíce hled červené kola, když mrazy přestanou veliké znova, též v mrazech vítr když najednou změkne, letní znám dešťů, v sních se ti zběhne.

§. 11. Co předpovídá vítr? Slunce v červený oblak když zachází, druhý den věz, že vítr přichází, před zvjitím červeně když svítívá, též věcí, než obyčej, když bývá, červený oblak po slunci se roztahuje, hvězda sem tam mnohá prolituje, řmí ráno, neb v zimě neobyčejně, v bouřce řmí moc, blejská nestejně, vrabci tuze křičí, psi se válejí, vše ty známky vítr povídají.

§. 12. Co přechází bouřku? Když ráno, večer, velké parna jsou, jejž časy roku jinda nenesou, povětří bouřlivé, těšké, tlusté, nízské, teplo hned sálá na každém místě, vichr se točí, muchy štípají, že bude včil bouřka, dobře vědí.;; , •,