straka potlouká po vesnici, déšť neb sníoh povídá sedláku strejci. Jasná noc, málo hvězd, díšť, sních jistej, šetř hvězd, světlo, na vše pozor dej.

§.27. Jak semá s pšencí pokračovat, bysnetěvá nebyla? Dej pšenci na sejpce na ruku stenko, doň strč větky z smrku, z jedle, sevko. Nehejbej s tím v letě, až když síti chceš, umoříš snět, červy, brant pšenice, věř. Kdo nemá větvičky z smrk, z jedle k dostání, papír terpetýnem pomaž, votři v hromadu pšeňční.

Přídavek §. 1. Černé pilousy ze sejpky vyhnat jak můžeš. Jitrolím libru v vařící vodě rozpusť, podlahu, sejpky, okolek i střechu napusť. Za pár dní žrouty škodné pozbydeš, obilí zachováš, bohatý budeš. — §. 2. Jak se má chovati, když osení zmrzne sevákovi? Jestli zmrzli stébla dřív, než klasy mají, zseč, zvoř, ječmen seváci sejí. Když vymetalé v květnu obilí zmrzne, zseč, zvoř, můž tu být žně bohaté, ječné. Padne-li sníh na vymetalé obilí, neshazuj ho, nech, až se sám rozdělí. — §. 3. Jak se v potlučení chovat má sevák? Potluče-li dříve, než klásky vyrazily, zvoř, sej ječmen, hrách, vik nebo jiné zelí. Jestli, když kvetlo, a zárodu zrn mělo, zseč, suš, by ku dobrému volům bylo. Ztluče-li z počátku června měsíce, sej hned len, ječmen, zhnoj trošku sice. Pakli v půl neb v konce měsíce června, zseč, zvoř, sej vod-načku zhojná. Jestli by škoda zavorat bylo, něco sklidit potlučené předpovídalo, nech to, sej však hned v úhor hnojný ječmen, hrách neb obilí jiný. Ztlučené dozrát nech, pak to zvoř, k zimnímu setí stroj to na příkoř. Ječmen, oves, hrách, čočk, vik, v květnu stlučené, sej vodnačku, neb nech, jestli se to zdvihne. Když zrna, klásky zralé, jak by sel, ztluče, změlka zvoř, do zimy bude píce, seváče. Vidíš-li, že by to mohlo přes zimu obstát, přihnoj, přisej, čiň vše, co můžeš zastat. Jestli to před zimou táze vyroste, přižni, dobytku k posile roste. Stluče-li dozralé obilí jarní, jen u Boha lidu jest nahrazení. Když vítr, kosa tuze vytluče obilí, zvoř, nuch růst, pas na tom kobyly. Kdyby to lib bylo přes zimu nechat, přisej, dej, jak z setím pokračovat.

§. 4. Jak se len má s užitkem močit? Řebu zdřevnatou v bydla strouhané, od země na loket zdvihni je nejmíně, na ty řeby bydel snopky lnu zavěš, prase, slípku z lnu spíše zaženeš. Pakli neprší často a hojně, poleješ snopky sám dostatečně. Nech je, až se umočí, viset, bílý, pevný len bude, neshnij eť.

§. 5. Jak krtice se mají hubit? Krtice po dešti nejvíce pod-rejvá, hledej její díru, do níž se skrejvá. Pusť do tý díry pár kapek oleje, lej vody dost, až se tam zaleje. Masu smrad odejmeš. Když maso zmyté vaříš, pak's ho vyprala, hoď v hrnec žavé uhle, pokuďs ho vařila.

§.6. Mušky nebo zemské blechy zaženeš. Popelem, vápnem, luhem, byliny skrop, z zelí lák smyš s vodou, len, zelí, zakrop. Ne-můžeš-li celé pole s tím pokropiti, aspoň ze zahrady škůdníky můž' zahnati.

§. 7. Spěšně jak se prase vykrmí? Ráno dej brambor, s poledne štvrtně hrachu, odpoledne pít, večír zas brambor trochu. Takhle vykrmíš v šesti nedělích prase, než ho sníš, vykrmíš jiné zase.