35 rodin jest německých, 4 české, 78 hrvátskýcb. Rodilých Němců jest 190, Čechů 30, Hrvátů 480. Z dítek vstupujících do školy dobré dvě třetiny neumějí německy. Sčítání lidu z r. 1890 vykazuje jiné číslice — za to jest to sčítání úřední — a.dělo se v roce, kdy v G-utfjeldě Němci byli u vesla.

Xa jih od těchto dvou osad leží skoro na samých hranicích moravsko-rakouských třetí hrvátská osada na Moravě: (Nova) „Prerava". Tak sluje v ústech lidu hrvátskélio; německy: (Neu-)Prerau. českého názvu: „Nový-Přérov" nezná tu nikdo; jen orientační tabulka u silnice jej zkomolila na „Nové-Přerov". Směrem severojižním rozložena jest širokou ulicí po obou stranách silnice jdoucí z Novosídel do Rakous. Asi uprostřed osada rozšiřuje se dělajíc místo pěknému kostelu a škole, pod níž vysílá na západ, ze sela ven, krátkou ulici domků do polí. Jižuě za.„solom" leží při silnici „cmitir", několik kroků za ním stojíme již na půdě rakouské.

Prerava nejhrváčtější jest ze všech tří osad. Již zevnějšek domů nasvědčuje tomu. Krčí se k zemi pod doškovou střechou, zírají namnoze malými okny na- náves, nosí se, jak se nosívaly již za dávných časů, po starosvětsku, libujíce si ve svojí svérázné parádě: v překrásném malování, jaké ve Frjelištorfě a v Gutfjeldě spatříš jen sem a tam uvnitř domů, ve světnicích. Jsou to pravé skvosty samorostlého umění lidového, prozrazující vkus a krasochuť, jíž nemůžeme se ani dost pochovati. Tvary rozmanitých květin: tulipánů, růží, lili jí a jiných jsou tu volnou, mistrovskou rukou vykouzleny na bílé půdě stěn tak uměle a dovedně, že zdá se nám, jakoby to skutečné květiny na zdech kvetly. Nad jiné vyniká ' takovým malováním „hiža" čís. 35 M) u kostela; výklenek její pokryt jest celým kobercem pestrých květů. Jinou „hiži" vyzdobila si zbožná mysl monstrancemi („božanstvom"), jinou zase srdci, kytičkami, hrozny, vše od ruky, tu i tam hvězdami („zviezdami") dělanými šablonou. Prerava má 126 čísel se 760 obyvatelův. Z těch jest pět krbů českých, šest německých (i s nájemníkem, židem), ostatní jsou všechny hrvátské. Kostel se štíhlou věží, stojící uprostřed osady, jakoby v srdci jejím, byl v jubilejním roce 1885 neúmornou snahou místního faráře, dp. Kroupy, nákladem 14.000 zl. od osadníků rozšířen a uvnitř vkusně vyzdoben; hned při něm z řady domu vystupuje fara. Za kostelem k jihu stojí při silnici dvojtřídní škola, německá v osadě hrvátské. Chodí do ní asi 170 dítek, s nepatrnými výjimkami neumějících německy.

„Cmitir" (hřbitov) tvaru obdélníkového zajímá nás nápisem na hlavním kříži. Jest hrvátský, jediný to ve všech třech osadách. Zní „O gospodine Ježuše Kristuše, kada prideš suditi živé i mrtvé, ondá