Stopy starých stezek zemských na severu českém.

J. K. Hraše v záslužné práci své o stezkách zemských klade do krajiny naší stezky dvě, záhošfskou čili vartmberskou a semilskou. Směr jich však vytýká nezcela jistě a přesně. Mimo to přijímá dvě pobočné cesty od Vartmberka k Mělníku a od Žitavy k Dubu pod Ještědem. 1) Lippert uznává jen cestu jedinou, záhošťskou. Orth přidává ještě třetí stezku, kterou zve jizerskou.2) Chceme vyšetřovati, pokud možno podrobněji, kudy vedly asi tyto stezky. Ukáže se, že měly běh poněkud jiný a že mezi záhošťskou a semilskou cestou možná byla ještě jedna.

Stezka záhošťská procházela ze Záhvozdí do nitra cech, a to tudy, kde dosud vine se stará silnice od Žitavy k Jablonnému, prů-smykem hor lužických u Liickendorfu. Jezdili po ní kupci míšeňští, vozící sůl do Cech^ dávnou cestou z Míšně přes Kamenec, Budyšín a Lubij (Lobauj; v Žitavě platívali clo. K ochraně obchodu na cestě té r. 1357 císař Karel IV. zbudoval nový hrad Karlsfried. Jinou listinou r. 1361 nařizoval, že nikdo nesmí vyhýbati se z cesty na grunty Haška z Lemberka. lu praví se o stezce, že je starodávná, a poněvadž byla sešlá a měla se' zase opravovati, rozkazuje císař, aby vyklučeny byly s obou stran lesy a porostliny. 3) Kovněž privilegium Vácslava IV. z r. 1383 dané Žitavským