str. 2
jmenuje cestu tuto obvyklou a zapovídá, aby kupci jezdili jinudy pokoutně, 4) jakož prý již otec jeho kázal.
Na české půdě na východ nad silnicí ční Hutberg a málo dále nad Petrovici opevněný vrch, zvaný teď Kaubschlosz, druhdy slul Hradištěm (Burgberg). O hradišti tom není historických zpráv, někteří z pouhého domnění hledají tu neznámý hrad Winterstein. Odtud hledě k západu pozorovatel spatří druhý Hutberg, přívrší podélné, jehož bok chýlí se až k Jablonnému. Tu snad byla někde brána zemská, u níž ležela trhová ves Jablonný. Tu vybíralo se clo od příchozích do země. Z Jablonného asi za dvě hodiny chodec dospěl k nynějšímu Vartmberku, kdež byla Stráže.
Tuším, že nejezdilo se od Stráže odbočkou nějakou k Liběchovu na Labi, jak domnívá se Hraše. Pohled na mapu, ukazující znamenitou vzdálenost a rozervaný, skalistý terrén mezi oběma místy, kde není památky ani stopy po starých cestách, posvědčí, že stezky té nebylo. Stražiště u Liběchova a Vehlovic dojista hájila jen převoz labský. Stráž, kterou i Hraše uvádí u Lípy, byla docela ve směru jiném. s)
Žitavská listina určuje, kudy se dáti od Stáže, totiž k Mimoni, kde bylo zase clo. Cesta ubírá se prohbím mezi horami Limberkem a Ralskem; že chodili tudy od starodávna, svědčí poněmčilý Wachtberg západ. Ealska, před Mimoni.
Z Mimoně ve XIV. stol. dovoz bral se ku Bělé, ale v dobách dávnějších, kdy Bělé ještě nebylo, sotva cesta vedla těmi končinami. Spíše kolem Bezděze, jenž by pak měl úkol, nejen vévoditi vší krajině, ale i střežiti bezpečnost kupců. Mezi Mimoni a Bezdězem křižuje lesy několik úvozů, i je těžko rozhodovati se pro některý z nich. Nejkratší stezník ovšem vine se ke vsi Neubrilcken, kde je most přes Ploučnici a údolím mezi Bukovou horou a pískovými stěnami jestřebskými. Tu shledáváme nade vsí Kummerem neznámý dosud Schan z enb er g, pod nímž cesta běží ke vsi Strassdorfu a z vesnice přímo pod východní patou Bezděze. Cesta ta slově starou Mělnickou silnicí.
Jméno to, ve shodě s privilegiem žitavským naznačuje, že odtud druhdy jezdilo se k Mělníku (patrně přes Mšeno) a ku Praze. Podrobněji směr ten vytknouti zatím nedovedeme. •
4) Carpzow Annalecta Zitaviae IV , 146. Král rozkazuje, že kupci mají jezditi přes Žitavu a nevyhýbati se clu královskému — von der Stadt zu Meissen gen Konigsbruck, Camentz, Budissin, Lobau und gen euch (Zittauer) und von euch gen der Gabel, gen dem Niemsz, gen den Weisz-Wasser und gen Prage mit Salz.
5) Erb. Reg. L, str. 326: quod habuit in Cravar et omni silva attinente a signis Obless usque ad Scalca et iterum Scalca et tertium Scalca, deinde via in Týnec, postea in Stuolenic, inde in Straše ac sic in Pulsnice rivum. Obless patrně třeba čísti »ob les« kudy šla znamení ke 3 skalkám a pak cesta do Týnce, Stolinek, Stráže a k Ploučnici. Kravaře, Skalka, Stolínky jsou najz. České Lípy; kde byl Týnec a Stráž, nemožno vyhledati, ale vždy příliš daleko od domnělé stezky. I H. Jireček (Vzdělání hvozdu, str. 23 kladl Stráž tuze na východ.)
