str. 4
které ještě r. 1518 pusty byly, padly nejspíše tenkráte v požeh, rovněž snad i Družcov, Ocasov, Tenišov, pusté ještě r. 1511. l0) Pak slezen i Dub a spálen, načež výprava táhla k Turnovu.
Též na východ Ještěda vinula se snad stezka, kterouž bychom zvali milevskou nebo nisskou. Ovšem nemáme pro ni dokladu, než terrén, několik jmen, dosti nejistých a pozdní svědectví; zmiňujeme se přece o domnělých těch známkách, ač cesta je pochybnou. Od Hrádku u Žita\y proti řece Nise je úžlabí přístupné a schůdné. Až u Vratislavic (Maffersdorfu) zdvihá se Wachberg, opodál leží ves Dlouhý most,") v nejnižší poloze v celém Ponisí (411 m.), i lze dobře míti za to, že byla tu kdys bažina. I dnes vede vsí silnice. Pak ve směru cesty strmí mohutný Hradšín (629 m.), jehož vrchol není dosud prozkoumán, dále po Mohelce projdeme hlubokou soutěskou, jediným průchodem mezi horami k Hodkovicům. Libenaw alias in Chodonibus sluje městečko ve XIV. stol. '*) V XV. stol. vozili tudy herynky, v XVI. stol. máme doklad o clu hodkovském. Níže na říčce u vsi Štadel ohýbá se úvoz z údolí na horu k hospodě Zlaté hvězdě. Ostroh nad zátočkou sluje Hrádkem, poloha pod ním na valech; opevnění to je z dob před-historických. Od Zlaté hvězdy stará cesta vede do dnes přes Paceřice, Ohrazenice a zaniklý Vesec k Turnovu. 13)
0 cestě z Lužice přes Liberec a Turnov mluví zmíněné privilegium žitavské z r. 1383, zapovídajíc kupcům tudy jezditi (die Strasse, die ungewohnlich ist, von Meissen gen Waltersdorf, Reichenberg, Giitzen, Tornaw und Wiegandsdorf) a nedovolujíc prodej soli v Rumburce (in Ronneberg) a Chrastavě (Cratza l4). Roku 1469 táhla tudy výprava Šestiměstských a Vratislavanů přes Habendorf a Liberec na pomoc hradům hasenburským, ač nepochodili. Za to spálili čtyři vsi a vydrancovali Turnov, načež vrátili se do ležení u hranic.|lB)
Stezku semilskou raději bych zval krkonošskou. Směr její až k Nymburku byl společným se stezkou kl adsko-p olskou, 16) od Nymburka pak odbočovala k Mladé Boleslavi. Na cestě té u Jabkenic spatřuje se výšina Hrádek, potom na Chlumu mohutné valy,
10) Sedláček, Hrady X., 279, 162.
") Sice ves Dlouhý most sluje r. 1547 vsí novou, ale název místa je starší,
by lať tu fara již ve XIV. stol. la) Knihy konfirmační III., 61. 13) Registra fridštejnská z r. 1547. Zpráva je z r. 1424. Mittheilungen d. nord-
bóhm. Excurs.-Club X., 21.
, '*) Netajíme, že text listiny je nápadný. Waltersdorf dosud stojí západně . Žitavy, i mohlo se tudy jeti k Liberci, ale podivným je pořádek další
Gitzen. Tornaw, Wiegandsdorf, kdybychom chtěli vykládati Gitzen na Jičín.
Wiegandsdorf pak marné hledali jsme v Čechách i v Lužici. Nicméně
1 kdyby byla listina pochybnou a neprospívala, neublíží. Srv. Hallwich, Reichenberg, 1872, kap. 2.
15) Scultetus 605.
16) Hraše, Zemské stezky 17. — Lippert.
|
|