teině lze vztahovati k cestě jizerské. Vrch Stráž (629 m.), dle Hraše u Jilemnice, jejž i Hellwald zná,29) leží daleko na jih až u Studence, takže nemůže svědčiti cestě řečené. Jest ovšem možno, že Stráž ta měla 1 díti nad spojovací nějakou stezkou mezi Jizerou a stezkou trutnovskou.

Ale dokud podrobnější doklady nebudou přivedeny k místu, nelze míti odchylný směr tento za prokázaný.

Ježto pak do Slezska vedla cesta po Jizeře, nebylo potřebí stezky, kterou Hraše vede přes Vrchlabí a hory krkonošské. Také krom dvou hradišť severně Jilemnice a u Valteřic nic na podporu mínění jeho přivésti nemožno.30)

Litomyšlsko osazeno v dobách pradávných. Nejstarší vsi byly rodinné. Avšak již záhy počala kolonisace, hlavně po založení kláštera. Z dědičných rychet možno souditi na její rozsah a na dobu rozkvětu. R. 1360 obnovuje biskup Jan hamfešt rychtáře Květenského, protože původní list »pro náramnou starost celek všecek jest zkažen a' zrušen«.

Při založení kláštera rozsah panství jeho nebyl veliký: dvůr v Seči, statek v Nedošíně byly z nejbližších; ovšem rychle se většilo: Záleš, Bu-čina, Oujezd, Olšany, Říkovice, Bohňovice, Gerekvice atd. přibývaly.

V šestnáctém století patřilo k panství litomyšlskému: Předměstí české se 4, německé s 21, Zaháj se 47, Záhrad se 40 a Lany s 19 (10 sedláků s koněm) usedlými v nejbližším obvodu města. Dále měly usedlých Litr-bachy 103 (67 sedláků s koněm a 36 zahradníků), Benátky 32, Stře-nice 75 (49 a 26), Ghmelík 39 (25 a 14), Karle 56 (44 a 12), Květná 42 (30 a 12), Pohora, Kaliště a Lezník 66 (46 a 20), Třemošná a Lubná 74 (52 a 22), Poříč a Zrnětín 20 (18 a 2), Střítež 13 (11 a 2), Široký důl (díl) 10 (8 a 2), Horní Újezd 44 (32 a 12), Dolní Újezd 98 (65 a 33), Osik 78 (54 a 24), Morašice (díl), Říkovice a Lažany 50 (37 a 13), Seč s Chotěnovem 38 (28 a 10), Bučina 21 (16 a 5), Javorník 21 (16 a 5), Hrušová 27 (18 a 9), Gerekvice 22 (18 a 4), Tržek 13 (4 a 9), Nedošín 20 (6 a 10 a 4 panská sídla: myslivec, jirchárna,