V každém statku byl ubrus a nějaký ručník. Pazušský Šoustal měl ubrus a ručníků 6 a koberec z »vokrajků«. Styndl ubrus a ručník — a ío bylo obyčejně.

Oděv chodící síval krejčí vesnicky, často též litomyšlský. Z pozůstalosti krejčího Duchoně v Litomyšli je vidět, že mu byl dlužen Lukáš z Újezda za kuklici a kabát kopu čes., Suchý z Mokvan od sukně, Křížů bratr za kuklici 6 grošů (českých) — měl to v rejstříku napsáno. — V druhé polovici šestnáctého století je selským oděvem: košile, čepice, plášť, kabát soukenný, poctivice, perkytle, kožich, obyčejně barchanem pošitý čuba rudá, liščí, kaftan; — ženským: košile, vrkočna, závička, rukávce, kolárek, kabát, rouška, sukně barchanka, konopěná, lyndišová, fěrtoch, pláštěk, různé kožichy, nejčastěji králíkový, též suknem neb plátnem pošitý, šuba. Johanna Hanouskova z Litrbach poroučí (r. 1572): Vaškovi kožich barchanem pošitý, Jakubovi šubu rudou, pláštěk a bar-chanku, Petrovi sukni konopěnou, Důře pláštěk, sukni červenou, kolárek, Mandě kožich králíkový, pláštěk a druhý kožich plátnem pošitý. — Po Tomáši krčmáři pod Desnou zůstalo: plášť, kaítan, barchanka, roušky 3, rukávce 2 a fěrtoch. — Výbava Anničky, dcery Pecoltovy z Abtsdorfa byla: košile 3, roušky 3, závičky 3, rukávce 4, vrkočna, čepice 2 a fěrtochů pět, mimo jiné věci. *)

Nádobí kuchyňské bývalo hojné, u chudších dřevěné, u bohatších cínové. Všude měli v kamnech hrnec (kamnovec) a kotel. Jednotlivé inventáře nás lépe poučí. Lukš z Kornie měl: kotel, hrnec v kamnech, talířů dřevěných 15, mísy dřevěné 4, formu na oplatky, vidlice k peci^ kopist, díž. — Škeřík z Nedošína 2 konve cínové, 2 pánve, »jako se ryby smaží«, pánev velkou, »jako se pivo vaří«, železo pod pánve, kotel. Jan, rychtář z Osika, hrnec ? pálení, kotel velký, kotlíky 2 (za 16 grošů čes.) a štandli dřevěnou — ostatní nádobí cínové. Styndl v Abtsdorfě: talířů 34, pánev, 4 kadečky, 14 mis, konev »cejnovou«, 3 škopky, vanu, 12 soudků, 4 necky a »zlej« káď. Kužel z Lánů měl mis cínových větších i menších 7, konvice cínové 2. Šoustal z Pazuchy dvě mísy dřevěné, malované.

Nářadí hospodářského, jak domácího, tak polního, bylo všude dostatek. — Seker vždy několik. Sekera kladná, široká, obyčejná, tesařská, pobij áčka, voštěpačka, pila, pila ruční, pilka, nebozýz, dláta, pořízy, klíny železné, klíště, kladiva, kopáč, nosatec — bývalo vždy ve statku.

Na statku Hanykýře v G. Heřmani cích nalezeno a odhadnuto: Vozové dva s potřebami po 10 kopách, kočárek za 6 kop, pluh s železy za 1 kopu 15 grošů, brány čtverý po kopě, řetěz za kopu 15 grošů, sekera kladná za 10 grošů, vidli k senu za 5 grošů, vidli hnojně za 5 grošů, kosa trávní za 12 grošů, řezačka s kosířem za kopu 10 grošů, motyka a lopata po 10 groších, vše míšeňských. Lukš z Kornie měl: 1 vůz, 1 pluh, brány 4, biče 2, kování na klisny 4, šle 4, jedno sedlo, halšíky