dva, uzdy 3, třemení, sedlo jezdecké, řetěz, kosy 3, provaz vozny, vidle lmojné 2, senné 2, motyky 2, lopatu, kolečko, řezačku s kosou, řitici, poříz, kolovraty 2, jedny saně, sekeru »kladní«, klín železný, dvě železa klepna, klíště troje, kladky a řebřík ? stavení, který je také obyčejný všude.

Škeřík z Nedošína měl: na klisnu nádobí, 3 chomouty, 4 kšíry, šle šestery, sedla prostá 2, jezdecké sedlo, farkoš, uzdu jezdeckou, řetězy 3, vozy »dva dobra«, třetí chatrnější, troje žebřiny, lišní 12, pluhy »dva dobra«, dvoje saně, kolečka s korbicemi 3, klín železný, 2 sekery kladné, širokou sekeru, nosatec, pilu ruční, sekeru ruční, vidle hnojné 3, senné jedny, lopaty 3, řezačky 2, kosy trávní 2, obilní také 2 a dvě motyky. Tomáš, krčmář pod Desnou, měl sekeru širokou, voštěpačku, 3 pily, 3 pilky, provaz velký, tesařský, nebozýz velký, dláta, pořízy, pilčičky dvě a sochor železný. Styndl v Abtsdorfě pilu, pilku ruční, sekeru kladní, ruční, 2 srpy, 3 vidle, též posadu a 30 kop šindela v zásobě.

Koní, dobytka hovězího a skopového i drůbeže hojně bylo v každém statku. Lukš z Kornie měl klisny tři a hřabici, krávy dojné 4, jalovice steine dvě, jalového 3 kusy, sviní 5, husy (na staré nechané) 4, slepic 20.

Škeřík z Nedošína měl klisen 6 a »kůň«, hříbata 4, krav dojných 10, jalového 6 a 2 telata odstavená, ovec 8, vepře a šest prasátek, slepic 30. Tomáš, pod Desnou krčmář, měl koně dva, hovězího dobytka, kromě nájemného, 4 kusy, ovec 12, slepic 6 a kohouta. Hurych ze Střenice koní měl 7, krav 8, ovec 25, sviní 7, slepic 60. Mikuláš z Lubníčka koně 4, krav 8, ovec 12. Syč v Sedlištích kůň, klisen 7, hříbata roční dvě, krav dojných 11, jalového 4, sviní 10. V Kamenné Horce Mittich koně 4, hovězího 5, ovec 26, svině 2, husy 3, slepic 20. Jobek v Kecndorfě měl koní 5, prasata 3, slepic 8 a kohouta, husy 2. Pecolt v Abtsdorfě měl kůň, klisny 2, hovězího 8, ovec 12, husy dvě staré a 7 mladých, slepic 20. Možno celkem pozorovati, že v českých vesnicích bylo více krav dojných a vepřového dobytka, v německých více ovec. Již z podaných ukázek je viděti, že byl tehdy sedlák zásobenej ši než nyní.

Osedlí ve vesnicích dělili se na sedláky s potahy, na zahradníky a podruhy. Sedlák měl přes 30 korců polí a koně, zahradník až do 30 korců pole, ale žádného koně, neb jen výminečně. Na celém panství pouze v Abtsdorfě mělo 18 »větších« zahradníků koně. Podruh neměl polí a jen »podružskou« chalupu. Takové chalupy vznikaly z výměnků. Sedláků bylo dvakráte tolik, i více, než chałupniku a zahradníků. — Průměrná cena selského gruntu byla v šestnáctém století na Litomyšlsku 300 kop. Dětem »pouštěl« se grunt z pravidla laciněji, než zač stál.

Soustava hospodářská byla trojpolní; osetí se od nynějšího příliš neliší: žito, pšenice, ječmen, oves, len, konopi, semenec, hojně hrách a též pohanka se sila a pár záhonů zelí, řepy, mrkve a cibule väude a vždycky se sázelo, též chmel se místy pěstoval. Panská chmelnice na 30 korců sklizunku byla na Zahradí. V Abtsdorfě Styndl měl doma dvě nůše chmele.