jem?? Mandžáľliho, Heleny a Alžběty. Osada poslední záhy však zanikla a osadníci přesídlili dílem do Sv. Heleny, dílem do Sordoku a Velkého

Katoličtí osadníci ve Sv. Heleně počali dosti záhy pomýšleti na

zřízení školy, jež by mládež jejich pro příští potřeby obecného života

připravovala. Prozatím umístěna byla škola v jedné chaloupce, kde .učil

bývalý tkadlec, bystrého rozumu, jak z mnohých po něm pozůstalých

písní a spisků patrno. Byl rodem z Černého Kostelce a jmenoval se

Matěj Kovářík. Úřad učitelský zastával s dosti-pěknými výsledky až; do

1848. Po vymýcení lesů, jež bylo asi v r. 1836 dokonáno, byli ośad-

níci přijati do svazku hraničářského a zdarma poděleni vykácenými lesy

po 6-12 jitrech. Spolu přijali i povinnosti hraničárů a přiděleni pliuku

čís. 14. štábu v Bělé Crkvi, setnině č. 11 v Srbské Pozežině, as 4 hod. vzdálené.

Po bouřlivém roce 1848, i pro osadníky s mnohými útrapami spojeném, kdy nejednou před vpády Srbů a Maďarů do lesů se utíkati musili, počali čeští osadníci % vlastních skrovných prostředků stavět školu a s ní spojenou kapličku, která však teprve až roku 1852 byla dohotovena. V roce 1849 stal se učitelem na místě zemřelého Kováříka Kroupa, rozený z Jaroměře a po jeho odchodu zkoušený učitel Antonín Hqleš, který zde působil od roku 1852 až do roku 1863, vystřídán jsa téhož roku p. Jindřichem Schlöglem z Velké Ěetové u Ústí nad Orlicí, který byl plukovním rozkazem gen. Kukuljeviče na osiřelou školu povolán. Služné jeho po čas trvání Vojenské Hranice nebylo nikterak v souhlase s potřebami. Kromě bytu dostával od pluku měsíčné podpory 5 zl., ? čemuž obec 3 zl. 33 kr. přidávala. Celkem tedy měl 100 zl. ročně na hotovosti, k tomu 6 sáhů dříví, 10 měr pšenice, 10 měr kukuřice, 10 měr bramborů, což mohlo vše obnášet 150—160 zl., neboť obilí, zvláště za té doby, bylo velmi lacino. Bylo to poněkud mnoho, aby; se mohlo umřít a přece málo, aby se mohlo žít. Tak sloužil Schlögel 10 let, a teprve roku 1874 po zrušení Vojenské Hranice, když škola přešla ve státní správu, obdržel služné 300 zl. ročně s pětiletými 10% přídavky, 5 zl. pro školníka a 15 zl. na školní opravy. Prese všechno hmotné "ádání, nepozbýval Schlögel zmužilosti a pracoval ? dobru školy a obce, jež yysoko zastrčena v horách hájila svoji českost uprostřed kraje s ji-nými řečmi a národnostmi. Prací- svou povznesl zanedbávanou školu, za-ložil hojně užívanou knihovnu, k níž přispěli zejména: Ústřední Matice Školská, knihkupectví Stýblovo, Kobrovo a Pospíšilovo a p. Panýrek, prof. na učitelském ústavě v Hradci Králové. Každý dárek knih se^do ní vděčně přijme. Přičiněním Schloglovým byla škola svatohelenská r. 1878 od královského uherského ministerstva vyučování nákladem 642 zl. při-měrně opravena a rozšířena. Že uherská vláda dosti pečuje o rozkvět tamního českého školství, svědčí i to, že okresní inspektor Dr. Jan Dehyi vymohl, aby čtyři schopní žáci školy svatohelenské na státní útraty; za učitele pro české školy byli vzděláni. Schlögel dobyl si též nemalé zá-: sluhy o hospodářské povznesení své obce. Pěstování obilí a polních plodin