Ještě před 15 — 20 lety jedli všichni v kuchyni nebo na podsínce společně, v horách zvyk tento posud se zachovává. Na Frýdecku gazda, sedával na stolku, ostatní na lávkách. Seděti na stolku bylo něco hodnější; děti jedly zvláště. Před jídlem a po jídle modlívali se společně. při večeři každý drei kobzole pro sebe a mléko z mísy lžicí přichlí-poval nemaje svého talířku. V Jaktaři nyní mléko pije čeládka z hrnků,, chléb neb zemáky přikusujíc. Jest též obyčejem, že každý jí již z vlastního talířku, též ? lžicím přibrala si čeleď vidličky s noži. Přijde-li kdo později ? jídlu, řkou jemu: „kdo- neskoro chodi, sam sobě škodi", aneb „čekám na tebe tum levum". (Levou rukou se nejídá, jen pravou,, málo ti jídla zbude)

Z celé sbírky nových svědkův domácího života na Chodsku vybírá, dnes redakce č. L. na ukázku tři památníky dávnych časů, každý jiného rodu a původu, ale všecky věrné a stálé sluhy Chodův starodávných. U těch nových nové časy zatlačily čepce, tu parádu chodských žen a matek pro největší svátky a slavnosti, až do posledního někam do starých truhel,, ne-li do hromady střádané pro hadráře ; nové časy potlačily přesleny, jež pomáhaly starým hospodyním ? nejjemnější niti, a rozkotálely a zako-tálely je někam v dětských hračkách, a dřevěné zavírání — pro kratochvilný doklad je snad někde ještě nechávají, jak nebývali na Chodska zvyklí tuho se zavírati.

1. Koláče. Skupení šestera obyčejnějších černých a jednoho bílého čepce s jedinou „plínkou" vybráno a sestaveno tak, aby znázornilo v celku nejrozdílnější vzory a tvary tohoto zvláštního dílu výstroje chodské ženy.

čepec od podoby, jak na hlavě sedí, úplně kulatě, od Chodek samých koláčem byl zván. Vlastní koláč sešit ze dvou dílů plátna; díl zadní, o mnoho delší nad týlí, jest nakrčen v mnohé faldy a těmi přišit na tom místě ? dílu přednímu, aby celý zadek vějířovitě se kroužil. Na spodní straně jest celý okraj očky obšíván, očky „kančka" prochází a ta čepec ? hlavě přitahuje a na kličky podvazuje, jako asi na ženské košili. Ale čepec takto upravený, jistě dvakráte tak široký jako hlava ženy, nehezky by a nestejně splýval. Proto napínají jej hezky do kulatá a pevně „kotětem". Kotě jest prut obyčejně vrbový o něco kratší než obvod koláče,. Jenž obalen jest koudelí nebo vatou. Obal jest na středu prutu, na čepci