str. 132
IV. Dobrýho, věrnýho,
srče upřímnýho,
aby mně miloval,
hubičky mně dával
až do dne bílýho.
|
Z Vitanova:
Má milá, krásu máš,
pro koho ji chováš ?
Chovám ji pro tebe,
potěšení moje.
Ty si mne nevšímáš.
|
Tanec kolový. (1.) valčík, (2.—3.) půldruhého kroku obkročákového, (4.) valčík. (5.-6.) půldruhého kroku obkročákového, (7.-8.) polka, (9.) valčík, (10.—11.) půldruhého kroku obkročákového. Tanec znova.
Směsek.
II. V červeným fěrtochu
a v bílým kanduši,
to ti to, má milá,
holka roztomilá,
to ti to, má milá,
holka roztomilá,
to ti to nesluší.
|
V Blatnú znají ještě tyto sloky:
Má milá, byla bys
červená jako rys,
dybys nechodila
s Pepíčkem na rybíz,
s Pepíčkem na rybíz,
na červený vínko,
von by byl nevěděl,
kde u vás okýnko.
Okýnko je dole,
kytička nahoře,
často ? ní voníval
v tej naší komoře.
Má milá, máš krásu,
skovej ji do času,
skovej ji do sena,
až bude potřeba
pro Blatenskou chasu.
|
V. Čertovině zpívají:
I. Nanynko, skovej se,
vojáci sou v lese.
[Esli se neskováš,
vemou ti, kde co máš]
na to se podíváš.
II. Co pak by mně vzali,
dyž mně nic nedali,
[leda ten kabátek,
co já mám na svátek]
z' samýho herbábí.
|
|
