slzy. — Které ženy jsou nejužitečnejšie ? Bohaté a staré, ale které skoro zemrou. — Pre čuo ženám brady nebolia? Poněvadž nemohou tak dluho mlčeti, pokudby jich oholili. —¦ Proč lepšie malou ženu pojat, nežli velkou? Poněvadž z mnohých zlých vecí nejmenší si vyvoliti máme. — Kedy bude zlé ještě horšie? Kdy zlou ženu bije, vybije z nej jen jedného ďábla ven a desátích za toho dnuká vbije. — Kolik bylo dobrých žén na svete? Tri: první utekla; druhá se utopila a tretí se hledá až podnes na všecky strany, nemůže se však naleznouti. —¦ Od kterých čtyř vecí každý si žádá, aby ho Bůh osvobodil? —¦ 1. Od drahého pokrmu, t. j. me-diciny; 2. od silného nápoje, t. j. utopení se; 3, od zlého tovarišství, t. j. kata; 4. od ženy zlé a bezbožné. — Která žena zemřela a predce porušení nevzala? Žena Lothova, která je v sloup solný obrácená. —¦ Které metly, ač právě jsou dost široké, predce však zlé zametají? Ženské sukně. — Proč v nemecké reči slunce jest generis foeminini (ženského rodu) a měsíc masculini (mužského)? Poněvadž v nemecké zemi žena jest pán a né muž; anebo: poněvadž ona je muž a muž ona.

XIII. De sapienteet stulto. (O moudrém a bláznu.) Jestli kdo chce moudrým býti, kde nohy nejvíce musí držeti ? Pod stolom, ale, na kterém mnoho knižék. — Jaký je rozdíl mezi moudrým a bláznem ? Že moudrému se v noci snívá a bláznovi ve ane. — Kedy blázna držia za moudrého? Když mlčí. — Kdo častokrát pravdu mluví? Deti a blázni. — Kdo chce rád pri bláznoch býti, jako se mu pomůže? Nech se za nos chytí, tedy se nebude dluho na blázna ptati. — Kedy vidí blázen druhého blázna? Když se do zrkadla nazerá. — Kdo zle užívá jazyka? Blázen, když mluví, a moudrý, když mlčí. — Který je nejteplejší den v roku? Utorok fašángový; nebo v ten den začínají blázni kvitnout, po poledni dozírají a na večer odpadají. — Có zdržuje zdraví obecného lidu? Dobrý zákon, moudrý král a poslušný lid. — Kolko uši má rychtář? Nespravedlivý jedno, totiž pre žalobníka; moudrý má dvé, totiž pre žalobníka a pre obžalovaného; a interešatný má tri, dve pro vyslyšení stránek a tretí ucho, kde dar a discretie cingá.

XIV. De divite et paupere. (O boháči a chuďasovi.) Jako můžeš byt bohatý? Máš-li peníze, zadrž je; a nemáš-li, starej se o ně.— Kteří jsou bohatí v počte a chudobní v kešeni (měšci) ? Arithmetici anebo počtáři. — Có jest společné královi s chudobným? Naroditi se a zemříti. — V kterou hodinu ve dne máme jísti? Bohatý, v kterou chce; a chudobný, kedy může. — Có je to, jeden ho mel, druhý ho má, a tretí by rád mel ? Peníze; nebo marnotratník je mel; lakomý má a chudobný by je rád mel. — Bez čeho by svet sotva obstáti mohl? Bez chudoby; nebo keď by tej nebylo, kdože by byl sedlákom, mendikom, pastirom, svinárom, hrobárom atd.

XV. De o c u 1 i s. (O očích.) Pre čuo se ten obzerá, který uteká? Proto, že na chrbáte oči nemá. — Kdo viac vidí, či ten, čuo jedno má oko, či ten, který má dve? Ten, který má jedno; nebo pri druhém vidí dve oči. — Čuo je to, čuo ho len zatvorenými očima vidíme? Sen. — Která voda nejvíce a nejsnadněji oklame ? Která ze ženských oči teče. —