síni okr. hejtmanství se válelo. Několik jich přišlo šťastnou náhodou do musea, ostatní se ztratila.

Nová doba přinesla nová zřízení. Nynější starosta není již patriarchou vesnice, starostlivým otcem, laskavým ochráncem a milosrdným soudcem ze starých dob. (Pokračování.)

Jak sděleno ve článku „O pentlení nevěst a družiček na Moravě" (Český Lid 1895) na straně 418 a 437, zachovalo se nošení šatky na Mor. Slovensku juž jen ńa^JE ? ? ů.á.ck u", t. j. v osadách kolem, městečka Velké a na Lanžhotsku při svatbách. Pěknou šatku Hrozno-Lhotskou (při Strážnici) podařilo se pisateli těchto řádků, jako poslední ' „svého rodu" fotografovati na jedné stařence (viz Č. L. r. 1895 str. 419) ještě r. 1894.

Jak na všech v uvedeném článku podaných šatkách vidno, nosily se šatky s konci na záda spuštěnými. ? muzice (obr. č. 1.) i ku> všední práci byly by poletující, krajkami zakončené konce šatek zajisté překážely. A proto ovazovaly se „kolem hlavy", a jen do kostela se nosily spuštěny. Jak při ovázání konců „kolem hlavy" (říkalo se též: „šatka, hore konce«) hlava vypadala, ukazují připojené obrázky. Když po zajití „šatek" nastalo nošení šátků velkých, do dneška obvyklých,-přizpůsobovaly ženské vázání jejich bývalému vázání šatek, a tak povstalo-rozmanité a význačné pro každý kraj vázání šátků. na Mor. Slovácku. Proto též v neděli a hlavně o velkých svátcích musejí konce šátků nynějších býti- spuštěny a teprv po svátku ovazují se kolem hlavy. Jak velice blížilo se prvotní vázání šátků ? vázání zaniklých šatek,, ukazují nám pěkné studie Mánesovy z let padesátých „Elisabeth; Lange Iglau," kteráž jest uložena pod číslem 19. a jiná „Katharina Ne u b au er i n," Petersdorf u Jihlavy pod č. 23. ve sbírkách. Mánesových studií v Eudolíinu. Poslední reprodukována jest v díle „Oest.-Ung. Monarchie in Wort und Bild. Bd. Mähren u. Schlesien", str. 159.

Též v zajímavém díle "W. Horná: Mährens ausgezeichnete Volkstrachten 1837, tab. 28 ? 29 ukazují toto zajímavé-vázání pestrého šátku po způsobu bývalých šatek na hlavách děvčat a žen z Jihlavska. Eozumíme-li dobře popisu vázání šátku na Litomyšlsku ve-výborném spise pí. Terezy Novákové „Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku" str. 8 sloupec druhý, nosil se i tu z počátku šátek pestrý po způsobu šatek jako na Jihlavsku. (Německé-Jihlavsko ostatně, jak se zjistiti dá, převzalo svěčný a pestrý svůj kroj od okolí českého).!