Na západ od vlastního Mor. Slovácka jest od Ždánic až po Podivín celá řada osad, která sice vyznačuje se ještě nářečím slovenským,*) byt i poněkud odchylným, ale kroj převzala od dalších západních osad, v nichž mluví se nářečím brněnsko-hanáckým.

A proto tyto „pohraniční" osady pokládají sebe za Hanáky, v národopisu však ustálil se pro ně název, tuším, Drem. Herbenem zavedený, „hanáckých Slováků". A' rozdělují se na dvě části, jednu jižní s osadami: Podivínem, Bílovicemi, Žižkovem (z části), Nov. Poddvorovem, čejkovicemi, Kobilím, Vrbicí, Bořeticemi, Němčičkami, Šťarvičkami a Pavlovicemi. Druhá severní oblasť zahrnuje osady Brumovice, Mor-kůvky, Grumbíř, Stavěšice a Stražovice.

Ovšem kroj starodávný osad těch, zvláště v severní části, jest valně zkažený, poměštěný. Ale o slavnostech přece se tu a tam objeví chasník ve žlutých koženkách a vyšívaaé kordule, děvče, jak na obrázku vidno, ve velkém šátku a obšírném „obršláku" (obojku) u rukávec i v bohaté vyzdobeném portami, pentlemi i knoflíky živůtku čili kordulce. (Obr. č, 2.)

A právě tento kroj ženský největší jest příčinou, že přidružují s& osady jmenované ? Hanákům a odlišují se často dosti pyšně od sousedních pravých Slováků, s nimiž mají společnou řeč. Podobáť se v podstatě i v celkovém charakteru velice kroji hanáckému.

Krajané Komenského, mohli bychom říci, neboť Dolněmčí jest nedaleko Nivnice, z -níž prese všechny jiné názory Komenský pocházel. V Dolněmčí nosí se též krojem nivnickým, tak jak šatí se jím osady blízké Korytná, Horněmčí, Slavkov a s některými odchylkami i Boršice.

Nivnicko není kraj bohatý, začínají tu juž hory. Také bylo až do nedávna dosti vzdáleno od světa ostatního, dokud dráha vlárská nejela. kolem Brodu Uherského. A tak zůstal kroj zdejší chudobným, málo svěčným, ale za to tím starožitnějším. Korduly (vesty) mužské i ženské jsou tu nápadně dlouhé a volné, u ženského pohlaví jsou látky fěrtůšků většinou prosté; hedbáv se sem teprv nyní dere.

Význačný jsou pro mužské pohlaví jeho haleny — s dlouhým, až. pod záda spadajícím límcem a s výiožkem na předu ze sukna červeno, černomodrého. (Obr. č. 3.)

Příležitostný podán bude i obrázek Niyničanů v zajímavých svátečních „mentýeícl", kteréž však pomalu nositi se přestávají, tak jak před několika lety přestaly se tu nositi žeflské čepce a šatky, vyšité'přepěkně žlutým a karmezínovým hedbávím vzory a technikami velmi starožitnými.