Předchozí 0211 Následující
str. 184

hospodáři, ni však s nevoli, daj pataček neb troniček, až kupimy soli Tež masla ležičku, ať damy Ježíšku, by nemřel hlady!"

Pastuškové za své názorné předvádění příchodu tří králů odměňováni bývají kusem „strucle", koláče, neb nějakým patáčkem, troníčkenu

Pranýř.

Podává Fr. Šilhavý.

Čteme-li popisy a zprávy o trestech a pokutách, jimiž bývali provinilci v minulých stoletích za své přestupky trestáni, poznáváme, že všecky tresty byly veřejné; téměř všichni provinilci byli při trestání veřejně potupně vystavováni, aby ostatní lid měl takto odstrašující příklad a podobných přestupků se varoval. Zbytky takovýchto veřejných trestů do nedávna se zachovaly; viděl jsem sám před dvaceti lety, kterak ve venkovské obci Moravy západní trestán byl zloděj několika zelných hlávek, jež v noci na poli vyřezal. V neděli, když šli lidé z dopoledních služeb Božích, musel státi před kostelem a ukradené hlávky držel v koši; a tu byl také na lavici veřejně vyplácen. Jiný zloděj musel choditi s ukradenon věcí po městečku a pak byl teprve trestán. A podobných případů bylo ještě před nedávném více.

Nejobecnějším nástrojem veřejných trestů býval pranýř, jemuž jinde říkali také pranéř neb planýř, a jenž byl spolu se šibenicí a kládou znamením hrdelního práva; pravíť V. Prásek ve svých „Mravopisných-obrázcích z moravských měst" (Koleda roč. VI. str. 341): „Znamením hrdelního práva byla příchozímu šibenice za městem postavená a prostřed města ,sloup' (t. j. pranýř) i ,s kládou'." —

Pátraje na jaře r. 1894 po předmětech pro národopisnou výstavku,, jež byla pořádána v Třebíči v měsíci říjnu 1894, přišel jsem v Opatové na Třebicku na zbylé části takovéhoto kamenného sloupu čili pranýře. Sloup ten stával na městečku poblíž obecní radnice, kdež byl v zemi podstavec, čtverhranná to kamenná deska 105 cm. široká. Uprostřed jest čtverhranný otvor 35 cm. široký, ve kterémžto otvoru postaven był sloup, čtyřboký to hranol z kamene vytesaný a 2 ?. vysoký; sloup tento-na vrchu končil v hlavici, jež byla 52 cm. vysoká, měl tudíž sloup i s hlavicí 252 cm. výšky.

Spodní čtverhranná deska jest dosud zachována, avšak sloup, jemuž napřed uražena byla hlavice, přeražen jest ve dví; jedna část zůstala na zápraží u radnice, druhá část byla znova otesána a použita před lety od zeměměřičů ? trvalému označení trigonometrického bodu, vrcholku, to nedalekého kopce Hory. Nedá se tudíž pranýř ten v celek sestaviti. Dle podání, jež se mezi lidem v Opatové zachovalo, přivezen byl pranýř tento do Opatova z nedalekých Heraltic; Opátov buď pranýře neměl


Předchozí   Následující