na krátko vlasy a s obnaženou hlavou přivázali ke sloupu, kdež musela trpěti od každého i nejhorší potupu neb pohanění; mimo to byla u pranýře mrskána.

Jako tu v Opatové stával pranýř na městečku, býval ve městech vždycky na náměstí poblíž radnice, nebýval však vždycky podoby stejné, mnohde býval také pouze dřevěný. Tak čteme v „Pamětech Mikuláše Dačického z Heslová", vydaných od Dr. Ant. Kezka, ve svazku druhém na str. 20.: „V auterej p. dom. Cantate 1. 1586 planéř nový s maňasem (meč nahý v ruce držícím) z kamene vytesaného v rynku před Balatých jest postaven, kdež byl prve dřevěný (pod makovicemi) stál. Ten novej kamenej konšelé města (Hor Kutaých) přítomní v gruntu založili pro utvrzení práva a spravedlnosti" a pod.

Mnozí provinilci byli u pranýře nejen mrskáni, ale i horkým železem „cejchováni" a pak obyčejně z města vypovězeni. —

Ve článku „Tresty ve stoletích minulých na panství poděbradském"*) popisuje Jos. -Weger pranýř jako výstupek s pěti s chody, jenž stávaly obyčejně před radním domem a tak za nepočestný držán byl, že se ho nikdo nesměl dotknouti, tím méně na něj sednouti. Zločinec tu stával dvě i více hodin s pověšenou tabulkou, na níž vyobrazen a napsán byl jeho čin.

V Telči na Moravě stával pranýř uprostřed rynku; rovněž tak i v městečku Třešti stával na náměstí pranýř, na němž ve drátěné kleci .provinilci veřejné potupě vystavováni bývali.**)

V. Prásek sdělil mi, že viděl pranýře zachované ve Vratislavi a v několika místech blíže Vratislavi. Jsou to sloupy na vyšších podstavcích, ?? sloupu zadělána jest železná halže na sevření krku; tu byl tedy zločinec upevňován ke sloupu za krk. Halže musela býti tak upravena, že se nešťastník mohl též tváří ke sloupu připevniti poněvadž velmi často na pranýři osoby určené vyhnanství mrskali.

Na vesnicích u Opavy obyčejně při obecních dřevěných komůrkách (vězeních) halže takové byly jen do desky zakovány, neměli tam zvláštních sloupů. —: Z rozkazu císaře Josefa II., vydaného dne 8. července 1788, byly toho druhu tresty zakázány a pranýře i s jinými podobnými nástroji byly zrušeny a odstraněny.

Nám však zůstala po pranýři památka ve rčení často užívaném „někoho aneb čin něčí na pranýř postaviti", což znamená něčí nesprávné •a nepěkné jednání za účelem potupy na veřejnost uvésti.