nost. Když přišel u nás národopis do mody, trochu se ovšem názor napravil. Hlouběji o těchto věcech pohovořiti na tomto místě zatím nemíníme. Udá se nám k tomu jiná příležitost. Vysvitlo by rozborem všeho ¦ toho, že z rozmanitých zdrojů prýštily posudky nepříznivé. Což bylo tu leckdy také posměšků veřejných i soukromých, velkopanského vtipkování a prohlašování všelikých prací o kulturním vývoji lidu českého a studií kulturně-historických vůbec, pokračujících jako všude jinde od začátků teprve ponenáhlu a přirozeným vývojem v soustavnější a soustavnější činnost, za malichernosti, naivnosti a zbytečnosti, na něž „věda" s úkosem hleděla. Známy jsou všecky tyto pověstné a všelijak ohřívané nevtipné vtipy naznačeného druhu o studiu sedláků, jejich vyšívaných koženek, jejich nábytku, jejich písniček, pohádek a jejich života. Nerozlišovala se tu soustavně řízená práce sběratelská s určitým cílem a studie srovnávací podle osvědčených vzorů cizích od četných pokusů, jež do titěrností a horujícího přeceňování zabíhaly a docela právem stávaly se terčem povolaných i také nepovolaných pošuzovatelů. Kulturně-histo-rické studie o vývoji měst, řemesel, škol, církevních poměrů, právních poměrů, jak tak ještě se uznávaly a velikomyslně připouštěly, ale studium lidového života, řekněme, dějiny selské kultury se všemi přípravnými studiemi a drobnými detaily posud snad jsou kamenem úrazu. Jaká to odvaha, aby předmětem historického studia a výkladu vedle vladařů, diplomatů, vojevůdců a jejich činnosti byl též — sedlák, jeho život, jeho bezvýznamná, všeho veřejného vlivu prostá činnost, o kterou se historie v obvyklém smyslu posud nezajímala! Jaké novotnosti! ? — — Takové a podobné myšlénky bezděky kmitaly se při četbě článku Dra. Jos. Pekaře, Memoiren des Sauers Josef Dlask, Politik 1898, č. 355, Weihnachts-Beilage, upraveném na základě knížky, vydané od V. Vaňka, Zápisky Josefa Dlaska, rolníka v Dolankách u Turnova 1716 —1853,' v Turnově, 1898, 72 strany. Podává tu spisovatel obsah zápisek jmenovaného sedláka (proč „rolníka" ?). Není nezajímavé srovnávati zápisky ty s příbuznými co do obsahu zápisky a skladbami Vojtěcha Koťary, rychtáře ve vsi Proseči, jež redaktor Českého Lidu uveřejnil z rukopisů Musea království Českého v Českém Lidu VII Vedle toho zajímá! nás úvod, jímž provází snaživý mladý historik obsah pamětí a jaksi příliš učeně i nesouměrně omlouvá, proč upoutaly zápisky sedlákovy jeho pozornost a povzbudily ho ? zvláštnímu článku do vánoční přílohy novinářské. Vítáme tu podle úvodních slov nového zastance a obhájce toho, co od začátku skromné činnosti svojí theoreticky dokazujeme i prakticky při své činnosti, při přednáškách universitních, ve svých studiích samostatných i po časopisech roztroušených, zejména pak v Českém Lidu provádíme. Aby se někdy nezapomnělo na to, že právě v řadách našich mladých historiků uznává se s veškerou přístupností a ovšem po zásluze oprávněnost a význam oněch opovržených studií o vývoji selské kultury, studií lidovědných pro historické bádání, nebude od místa pro budoucí trvalou paměť doslovně otisknouti právě v Českém Lidu názor Dra. J. Pekaře, tak jasně vyslovený a přesvědčivě hájený vůči opačnému mínění,