na „tovarich", a také „flošu s vinom". Tu zajisté pod samýma očima Svatých byly věci ty nejlépe uschovány, a nejméně bylo se obávati, že by ruka nepovolaná jich se dotkla. U vysoké skříně naproti oknům zdlouhavě a vážně tikaly na zdi hodiny („ure"), otížené cihlovým závažím, na šňůrách zavěšeným a červeno olíčeným. — ? této světnici přiléhal někde výměnek („vijam") se vchodem ze dvora. Z pravidla však býval „vijam" na dvoře u chlévů. Měl svou síňku a kuchyň bez oken a světničku s oknem na dvůr. Podlahy nebylo nikde ve světnici; všude měli jen zem jilovačnu („brnjenu zemlju") a posypávali ji bílým pískem. Do kuchyně chodilo se ze síně tam, kde zahýbala na dvůr. Okno měla obyčejně na dvůr. Byla prostranná, měla na straně proti dveřím veliké ohnisko pod otevřeným komínem a pod ohniskem chlebovou pec. V levo dveří stála (stolice a stolek) „stolic", v pravo pak rovnalo se dříví na zem, a při ohnisku visel na zdi „vrjačnjak". Pod průjezdem pak stál u zdi „kašnik" se stupou z tvrdého dřeva, v němž dělala se „jar-čena kaša".

Na druhé straně síně proti světnici byla komora pro větší zásoby potravin: mouku, máslo, maso atd. Za ní do dvora byla druhá komora na vinné nádoby a jiné věci, nebo místo ní byl tu někde výměnek. Tu také stával mlýn, v domě velmi potřebný, arci že také velmi primitivní. Do stolu byl zadělán okrouhlý kámen, na něj položen druhý, jenž silnou tyčí ve stropě zavěšenou a do kamene na straně zapuštěnou se otáčel a obilí drtil; co se jemně rozemlelo, byla mouka, ostatek hrubší, šrot.

Ke komoře přiléhal velký chlév pro pět, šest kusů hovězího dobytka a tři koně. Za ním stála opět komora, ale mnohem větší, než prvá; byla na obilí místo sýpky, který nemel nikdo. Skoro celý prostor v ní zaujímala velká, z desek zbitá, vysoká truhla, špižírna v podobě čtverhranu, nahoře otevřená, od země na půl sáhu vysoko vyzdvižená, by obilí od země nevlhlo a míra při braní obilí mohla pohodlně se podstaviti. Uvnitř byla přehrazena na tři oddíly: na žito, pšenici a ječmen; každý oddíl měl při dně spouštěcí zásuvku; bylo-li bráti obilí, vytáhla se zásuvka vzhůru, a obilí teklo do míry podstavené.

Za touto komorou byl ovčinec na tři sta ovec. ? němu přistavěny byly kolmo do dvora chlévky, na černý dobytek uzavírajíce s plotem laťovým a dřevěnou brankou dvůr až ? sousedovým chlévům. Ke všem hospodářským stavením šla ze síně klenutá, na zděných sloupích spočívající a prodloužením střechy krytá chodba, zvaná „trjetna", pod níž velikou část dvoru zabíralo veliké a hluboké hnojisko. Proti chlévům z druhé strany hnojiska stála na dřevěných sloupech kolna (luopa) na vozy, pluhy, brány, kolečka, a u ní vznášel se na dřevěném sloupě holubník takto zhotovený: na sloup upevnilo se kolo z vozu, do něho zapustily tyče, opletly slamou tak, že nadělalo se v ní plno malých otvorů a uvnitř přihrádek pro každý pár holubu zvlášť; střecha, rovněž ze slámy, vybíhala ve špici jako věž. Před kuchyní na dvoře byla studna.

Za stavením hospodářským rozkládala se zahrada. V ní byl sklep (pivnica) a stála stodola, podobná slovácké, s ohromnou střechou spadající