skoro až na zem a širokánskými dvojími vraty na mlat. Rozdělena byla mlatem na dvě nerovné části: v jednu velikou, parník, oddělený od mlatu pozednicí, na niž prvá vrstva snopů se kladla tak, že povříslem ležela na zídce, blavou vyčnívala na mlat a klasy ležela v parníku, — a na část druhou, nepoměrně menší, činící úzký pruh, rozdělený natři oddíly: pro plevy, zrní a ouhrabky. Co se obilí nevydalo do stodoly, srovnalo se ? ní do stohu. *)

Stavení domkářů měla týž tvar, jenže v menších rozměrech, a hospodářská stavení záležela z jedné komory a chléva Stodol neměla; mlátilo se v průjezdu za vraty domovními. — Celý dům pokryt byl došky; střecha byla tedy lehká, vzdušná, v létě chladná, v zimě teplá.

Půdorys celého stavení se stodolou viz na str. 23G.

Zdi stavěly se takto: hlína vodou rozředěná promíchala se plevami a krátkou slamou; ze hlíny takto zpracované nadělalo se „sulek",**) podobných malému bochníčku, chleba, jež syrové upěchovaly se mezi desky kolmo postavené, nechaly zaschnouti, zaschlé omazaly blátem a olíčily, a zeď byla hotova. Zeď1 taková, když dobře vyschla, byla jako kámen; když je nyní někde routí, posud naříkají, co se nakopou! Základů neměla.

Selských domů o těchto rozměrech mnoho se potratilo, zvláště v Gutfjeldě. Kam se poděly ? Jsou přestavěny. Příčin, proč se tak stalo, bylo několik.

1. Svobodná dělitba pozemků měla v zápětí i dělení domů. Pozemky jednoho celolánu rozdělily se na dva půllány, a také stavení jeho na dva domy. Drobením gruntu drobily se i domy, proto mnoho nynějších domů selských jest menších, užších a těsnějších než byly domy staré. Tato děíitba vešla v obyčej zvláště od té doby, co otec nabyl svobody podělovati děti poli místo hotovými.

2. Vzniklými požáry v obci oprchaly staré zdi. Když po ohni se stavělo, bylo již stavěti s větším nákladem, než za starých časů, — proto se šetřilo s místem, by stavba tolik nestála. Kuchyň, jež ve stavení zaujímala veliký prostor, pošinula se ze středu stavení na stranu jeho do bývalé menší komory (výměnku), vedlejší komora se vchodem ze síně upravila se na světnici ? bývání, úzká síň ode dveří domovních svedla se zpříma do dvora, z její druhé strany postavila světnice parádní, — a zbylé místo stavební jako zbytečné oddělilo na stavbu domu nového.. Těchto domů půdorys na str. 237.

V obou světnicích jest zem zpravidla hliněná, a stěny sem tam vyzdobeny tulipány, hvězdami, rozmanitými květy, srdci, ptáčky ('„ticin-kami"), monstrancemi — kreslenými od ruky.

3. Také světový obchod a průmysl zasáhl rukou bořivou ve statky. Když nastaly parní mlýny a sedláku nebylo třeba ani' doma mlíti, ani daleko jezditi do mlýna: až na Dunaj, začasté na celých čtrnáct dní, —