že jsou to práce lidové ze Slánská. Urovnav pak je dle příbuznosti výřezů, předkládám je jako nový doklad lidového ornamentu českého, z něhož leckterý motiv může moderní pěstitel lidového ornamentu upotřebiti ? nábytku nebo ? nářadí.

W1) Bouňově2) byl jeden pacholek. Tam u sedláka sloužil. Jak se menoval, to já nevím; ale ten statek se menoval u Kotyšků, a posavad tak říkaj.3) Vostatek na tem nestojí. A ten pacholek říkal, že se ničeho nebojí, žádnýho strašidla. A vono tam nebylo pokoja, strašilo tam jako. Tak jednou v noci, dyš tedy to tam bouřilo f seknici — fšeci byli pryč — von tam byl sám. „Tak já to musím vyšetřit." Tak ros-křesal honem a hledal po seknici, co by to bylo. A dyš fšecko prohledal, tak za stolem f koutku našel kachnu. A ta se tak třísla, mněla strach. Ale von jí neublížil, vzal nu4) a pustil nu voknem ven. A ted dyš f seknici byl pokoj, dyš nic nebouřilo, tak potom von spal w maštali. A zas f téj maštali to bouřilo; takovéj šustot v noci po stěně. Tak von, jak to po téj stěně šustilo, nachmát pouk5) na stěně. Co na-chmát, to chyt; šel do seknice, co to je. A dyš tedy uďál světlo, co to je, tak to byl stejnéjpouk nafouknutéj. „To préj budu mnět pytlík na tabák." To jako měchuřinu. 5) Tak to rozříz, vypustil duch a mněl pytlík na tabák.

Potom zas jednou v noci pustil koně na pastvu ? vodě. Jednou dyš tam ty koně pásl, tak měsíček svítil, ale chvilkama přišly voblaka na ten měsíček a tak ho zastiňovaly, a von jasnoö) nesvítil. Tak chodil vokolo téj vody a ted přišel ? jednomu pařezu, a von tam seděl člověk na tom 7) pařez/ a šil boty. Tak jeden mněl ušitéj stát u sebe a druhéj mněl na koleně. Šil. A ted von k němu přišel, povdal mu: „Taky mně uší boty." A jak na něj ukřík, aby mu ušil boty, von skočil do vody a ten ušitéj bot nechat stát u toho pařeza. Tak von si ten bot vzal. A šel na jarmak a koupil pár botu. A jeden si vobul a ten druhéj nechal ležet. A dyš ten jarmareční zedral, tak vobul druhéj jarmareční. Pak šel po druhý na jarmak, koupil zas pár botu a zas ten jeden vobul a druhéj zas nechal. Dyš ten jeden sedral, vobul zas ten druhéj. Tak po třetí šel na jarmak, zas koupil pár botu a zas jeden vobul a zas jeden nechal stát a aš ten druhéj vobul a zedral, tak ten hastrmanů bot taky sedral. To se čítá, že to byl hastrman, co skočil do vody.