právě spal. Jak se probudil a zvěděl o zběhlé pohromě, hněval se velice, že ho nevzbudili, an prý by k tomu nedošlo. Vždy ve .výroční den, kdy tato pohroma obec stihla, vyzvánělo se v Kočí o 5. hodině odpoledne. Tu prý hospodáři vycházeli do polí a modlili se. Ve Krupine (okres nasavršský) uměl zaháněti mračna jakýsi Paulus a ve Vorlové u Hlinská docela i učitel Zbraslavský v tom ohledu proslul. Povídá se tam o něm posud, že za jeho pobytu v obci této nikdy nepotlouklo. Takový zaklínač musel při svém zažehnávání dáti bedlivý pozor, aby se nezmýlil, nebo by ho kroupy na místě utloukly. Jeden, zmýliv se, zachránil se jedině tím, že rychle svlekl se sebe kabát. Sebe útěkem zachránil, na kabátě ale nezůstala ani jediná nitka dobrá!

Také se domnívali, že krupobitá mračna vlekou utopenci. Tak zaklínač, jenž zaháněl mračna, která táhl jeho vlastní syn, nedávno se utopivší, pojednou při svém výkonu zaslechl známý hlas s hůry: „Ach, táto, tatíčku, povol, je mi tak těžko!"

Kdysi ubíral se po rosické návsi obstárlý již vandrovní. Když přicházel k „rathousu", zděděnému to patrovému stavení, vyvstal pojednou na jasném nebi šedý, podezřelý mráček, který očihledě vzrůstal. Vandrovní, jak to znamenal, poklekl na holou zem, sepjal ruce a cosi polo-hlasitě promlouval. Okolojdoucí soused P. přistoupil ze zvědavosti blíže a zaslechl jen slova: „Na počátku bylo slovo." Jak potulný zažehnávač skončil, učinil pravou rukou kříž směrem ? mračnům, ta se pojednou hnula a volně dále plynula.

Škoda, že ten dovedný človíček nenamanul se u nás 1. července 1895, kdy veškerá slibná úroda na padrť kroupami byla v pravém slova smyslu zahlazena. Toho dne právě skonal náhle v cihelně jeden z pracujících tu dělníků, a tó dříve, než kněz mohl sem z Chrasti dospíšiti. Že pak týž s nejsvětější svátostí se musel vrátiti, bylo dle pověrčivého lidu příčinou oné děsné katastrofy.

'Je také pověra, že tam, kde se někdo oběsí, budou kroupy bíti po 7 let. Dnes ovšem, kdy sebevražedná manie i mezi lidem venkovským počíná se tak povážlivě rozšiřovati, musely by kroupy půl světa potlouci!

@NZ@ČASOVÉ ZPRÁVY.

* Oslava stých narozenin F, L. Čelakovského dne 7. března 1899. Jméno F. L. Čelakovského s vděčností vyslovuje každý, kdo se obírá studiem lidu československého. Sbírkou písní národních, sbírkou přísloví, pořekadel a úsloví („Mudroslovím"), zdařilým napodobením lido-