Jihočeské slavnosti, hry a zábavy o letnicích.*)

1. Ve vsi Rájově, vzdálené čtvrt hodiny od Zlaté Koruny a hodinu od Čes. Krumlova, se dříve o letnicích na Boží hod „vyvolávalo".**)

„Král z polmnské rady", kterého si tato před tím byla zvolila, vylezl na lípu uprostřed vesnice, aby „vyvolával". Ostatní „pohůnská rada" stála pod lipou, majíc na sobě kolem krku a ramenou řemeny se zvonci a „rouličkami". Král počínaje prvým číslem, vyvolával třeba tuto : „Před Šenkýrojíc slunce vychází, že se tam dvě hezké panny prochází. Já to nemám ze svý hlavy, ale z celý pohůnský rady. Je-li pohůnská rada falešná, já sem s ní. Je-li tornu tak, nebo ne?!" „Je!" odpovídala křikem pohůnská rada pod lipou, lomozíc při tom zvonci a rouličkami. U jiného čísla vyvolával: „Před Školákojíc je vandlíčka, že je ta Kačenka jako pentlička. Já to nemám ze svý hlavy, ale z celý pohůnský rady" atd. Jinde vychvaloval: „Před Rybákojíc je kůže, že jsou tam holky jako růže". „Před N. jsou provázky, že jsou tam holky jako obrázky". Jinde padla i hana: „Před N. je strouha, že Marjánka chodí zdlouha". Někde to dopadlo ještě hůře. Zmýlil-li se král při vyvolávání, nedostalo se mu po otázce „Je-li tomu tak nebo ne" kladné odpovědi, ale rázného odporu „Ne!" Bylo mu pak hned chybu napraviti; buď chválu v hanu, nebo hanu ve chválu zaměniti, až byla s tím pohůnská rada spokojena, schvalujíc to svým „Je!" Nepěkné jméno vyvolalo vždy bouři posměchu