Že by bába moje Erbenovu „Svatební kosili" byla četla, je vyloučeno. Četla pouze německy, vychodivši školu německou, jak tehdy v měšťanských rodinách plzeňských bylo zvykem. Není také možno, aby pověst jinde byla slyšela. Po celý svůj život nevykročila ze zdí svého rodného města.

Z rukopisů slovenských (ze druhé polovice věku XVII. nebo ze začátku XVIII, stol.), laskavě zaslaných Č. Lidu od spisovatelky pí. Ter! Vansové, uveřejnil jsem v č. 2. první sbírku*) zajímavých, a jak na Slovensku odborníci přiznali, důležitých hádanek. Mnohé z nich jsou známé varianty, vypsané z tak zv. duchovních pohádek, jejichž rozmanitá vydání jsem uvedl v Č. Lidu III. a IV. K nim tuto přidávám nové, další vydání v Brně: „Duchovní pohádky, t. j. ukryté otázky z Písma Svatého, s odpověďmi kratičkými, jak ze Starého, tak Nového Zákona sebrané, znovu dle bible i jiných píäem svatých bedlivě přehlídnuté a nyní zase v nově všem pobožným křesťanům ku potěšení na světlo vydané, v Brně vytištěné u Jakuba Maximiliana Svobody, léta 1729", a vydání kutnohorské „Duchovní Pohádky, aneb řeči v podobenství pověděné, z písem svatých Starého i Nového Zákona sebrané, na Horách Kutných", 1808, 8", a-f.

V této stati podávám pokračování slovenských pohádek z týchž rukopisů. Nejsou opatřeny letopočtem. Jen podle písma odhaduji stáří jejich. Shodují se s tímto odhadem také jednotlivé narážky kultúrnohistorické, nasvědčujíce starobylosti hádanek těchto. Také o povodcích těchto sbírek nesnadno pověděti něco určitého. Jsou to útržky sešitů, bez začátku, bez konce, s přípisky pozdější ruky. Málo prospěje uvažovati o tom všem, čeho se dopátrati nijak nemůžeme. Přestaneme tedy na pouhém otisku hádanek. Hádanky rázu neslušného jsou vypuštěny. Až bude rukopisu, z nichž hádanky sem vypisujeme, použito úplně, uložíme je v bibliothece Musea království českého.

1. Kde se dal dabei okrstiti? V Šimonovi Čarodějníku. — 2. Kde dabei byl na zpovědi? V Jidášovi. — 3. Kedy osel tak ríčal, že ho cely svet počul? V korábe (Noemově). — 4. Kde suché drevo kvitlo? Hul