zásuvnými okenicemi. Podkrovní světnička mívá zdobně vroubená okénka a vyřezávané obálky. Štít s pavláčkou sluje horský štít.'11)

Na Moravě říká se lomenici svisle (obyčejně pl. tantum), to jest dřevěný štít, jímž se hůra uzavírá.32) Na Valašsku svisla spodní a svrchní spojuje krokve lomenice vedle hambálků.33) Lužický sluje štít též swisle.34)

Střecha vystupuje vždy poněkud nad lomenici, a tento výběžek pobit je dole prknem, zvaným okřídlí. Jméno to je rozšířeno po celých cechách i na Moravě.35) Jen v Táborskú prkna, udržující slámu na střeše, slují perutě (jinde též r o h a t i n a), poněvadž bývají vyříznuta na konci, tak že tvoří křídlo; v severních a severovýchodních Čechách okolek střechy, pobitý šindelem, sluje též operek.36) Na Valašsku (vedle okřídlí) říká se o s t ř e š n i c e, jež jsou zdobeny hadím neb ještěrčím výřezem.a7) Již Kekové nazývali přístřeší po levé a pravé straně chrámu nsQÍntBQog (od msoáv — křídlo 38). Okřídlí obyčejně zdobeno bylo barevným ornamentem i zvláštním vykroužením, jímž obyčejně nahoře bylo širší než dole. Přibije se na latě vyčnívající z krovu přes bednění-lomenice. Při lomenici příčným trámem rozdělené a v hořejším díle vysedlejší jest okřídlí stejně široké nahoře jako dole.39] Ve východních cechách sluje okřídlí též koutra, za to v Pojizeří obyčejně není okřídlí.40) Pro bohaté vyřezávání říká se prknům těm též krajky.41)

Jako okřídlí zdobí lomenici v šikmém směru, tak bývá obyčejně v dolní části přístřeší vodorovné prkno zvané záklop a,42} na němž bývá obyčejně nápis o vyzdvižení stavení neb domovní požehnání. Prkno to zakrývalo asi dříve otvor na půdu a snad bylo i po-