hyblivé, neb na Vysokomýtsku dosud říká se záklopě šup.43) Tomu odpovídají i názvy otvoru na půdu. Na Hané severní sluje tříkraimý otvor ten s k 1 o p e c, na jižní schlo p e c, jenž vzniká lomenou čarou spodního okraje střechy.44) Ve Slezsku sluje též otvor ten sklo p-45) Na Valašsku shlopec je vikýř.46) Na Chodsku říká se p ? ? 1 o p.47,1

části střechy mají různá jména. Na Hlinecku přístřeší zastiňuje vše v předu, pobito bývá dvěma řadami šindele.4S) Na Hané zástřeší je spodní okraj střechy.451) P a ž a jest místo, kde se dvě střechy téhož stavení scházejí, tam se vkládá plechové koryto."''0) Tím si vysvětlíme, že část střechy, spojující část vyšší s částí nižší, sluje na Hané žlab.51) Pod lomenicí bývá šindelová stříška zvaná okap;''5) jež spočívá vždy na mohutném trámu, jemuž v severovýchodních Čechách říká se hlavní t r á m,53) na Valašsku o d h á ň k a neb okapový prah.r>4j

Obyčejně vysedlé tyto trámy z krovu i roubení slují krákorce,55) jež podpírají okap, pavlače i besídky, a drží tak převislou střechu. Zejména trámce na vrcholu střechy, jež tvoři valbu, jsou n á m ě t k y či n á d m ě t k y.56) Nastavují se též k dolním koncům krovů, na ně přibíjí se nová lata a tak se střecha prodlouží. Na Laších říkají nádmětek prostoře mezi zdmi a střechou nad náspou, deskami pobité.57) Pomocí námětků tvoří se v a 1 b a, jež je však obyčejně jen polo v albo u. Celá valba bývá na střeše chodského srubu, kde totiž roh střechy sražen je na náves po celé šířce až po zeď; proto při krovu „na osla", jenž bývá na stavení, nemůže být valby.58) Slovo samo je původu germánského (středoněmecky W a 1 b e, nyní W a 1 m 51)).

Nejvyšší stříška na lomenici sluje kukl a,60) na Hlinecku k u p 1 a,"1) jinde i kabelka62); bývá to šindelová stříška nad průčelím lomenice v podobě polovičního pláště kužele Název vzat od přikrývky hlavy ve středověku,'53) jíž se stříška ta podobá, a pochází zvyk ten, stavět „kukly", jistě z doby, kdy „kukla" jako přikrývka hlavy, byla něco velmi obyčej-