a počal vést život nábožný. Žádný o jeho dřívějších nepravostech nevěděl.

Docházel už padesátý rok a bývalému loupežníkovi se v noci zdálo, že už zvoní na roráte. Vypravil se tedy a šel do kostela. Přijda ke kostelu, našel jej posud zavřený, vrátil se domů a spal. Kostelník přijda otvírat kostel, viděl, že všecko je pokradeno. Byla ale té noci obnova (sníh nově padlý), a našla se dráha od kostela až do domu bývalého náčelníka loupežnického. Ptali se ho, spáchal-li on tu krádež? On, že nespáchal. Hledáno v jeho domě a nalezly se všecky ty věci v jeho posteli. On nemohl se nijak ospravedlnit, ač to neukradl. Vsadili ho do žaláře. Když už dlouho seděl, přemýšlel, jak se ty věci kradené dostaly do jeho postele? Tu mu napadlo, že už to byla ta pomsta za padesát let. Dal se ohlásit u úřadu a vyznal se ze všeho, co za ten čas udělal. Úřad pro tuto upřímnost mu chtěl udělit milost, on ale ji nepřijal a výslovně žádal, aby ho na čtyry kusy koně roztrhli, což se i stalo.

Byla matka a měla než jediného syna. Eád by se byl oženil, ale matka mu to zrazovala, že žádná holka na blízku není bohatá. On pak už sobě vyvolil jednu chudobnou. Když matka mu v tom nechtěla dát vůli, šel své vyvolence vypovědit, že si ji nevezme, proto že nemá peněz. Ona hořekovala a šla do lesa a volala čerta, aby jí dal peníze, že mu dá za ně duši.

Přišel pán, to byl čert, a řekl jí: „Upíšeš-li se mi vlastní krví, dám ti peněz dost." Ona se řízla do prstu a zapsala se mu. Pak jí řekl: „Jdi domů, ve sklepě máš hojnost peněz." Ona šla domů a skutečně byl sklep plný peněz. Vzkázala pro svého ženicha, a ukázala mu, co má peněz, a byla hned svatba.

Za krátký čas po svatbě byla nevěsta tuze zarmoucena a nechtěla se nikomu svěřit, co ji tak velice trápí. Jednou byla sama doma, lomila rukama a naříkala: „Co já nešťastná jsem myslila, že jsem za ty zlořečené peníze čertovi duši prodala!" Z nenadání přišel manžel, uslyšel to bědování a ptal se, co se to s ní stalo ? Když mu to pověděla, byl podobně zarmoucen, a dával vinu své matce, že pro ni žena jeho ďáblu se prodala. Po dlouhých modlitbách dal jí Pán Bůh vnuknutí, aby dala sloužit deset mší svatých ke cti svaté Barboře, an jí bylo také Barbora. Stalo se; a když kněz tu poslední mši svatou sloužil, přiletěl ďábel, a tu cedulku krví napsanou pustil na oltář. Děkovali za to Bohu a všechen statek svůj rozdělili chudým.

Byla chudobná matka a měla tři dcery. Té jedné vždycky slibovala, že bude mít tři chlapce se zlatým křížem na čele. Doneslo se to až ku