dukáty, bomby, lomby! Chudobnému (fistulovj: Cundry, handry, ciindry, handry.

34. Keď idú svine z poľa: Jdu svine z poľa, do každého dvora. Sedí baba pri ceste, šije boty neveste. Nevesta sa radiijp, že jej boty ušije. Spadly boty z klinca, zabily paholka. Pa-

holkovi zvonia, vlci babu honia Skoč. baba, do vody, natrhaj nám lobody. Navaríme číru, dáme ho pastýřů. Pastýř sa nám obžere, všetky svine — vyžene.

?5. Keď vidia býka. Bujo, bujo, bujo náš, veľké rohy máš Komu že ich dáš, pastierovi na rováš.

Dež sem béval malé chlapec, řikali mně: Hybaj na pec! A včil, dež so trocho větši, říkají mně: Hybaj s peci!

Hop, hop, hop!

Nic nerob!

Otrhaný, bosý choď!

Nestaré se, ženo má,

co budeme jísti,

zabijeme komára,

bude masa dosti.

Jednu kýtu upečerr,

druhó uvaříme,

nestaré se, ženo má,

že se nanajime!

Strčím hlavu do jalovce —

a v ostatním ať je jak chce

Kateřino, pastéř žene,

a te ležiš na pereně!

Kateřino, pastéř práská,

a te ležiš bez opaska!

Dyž sem ěéi do Uher na hrach, na

hrach,

zdech i mi na cestě valach, valach; dybych mu být dávái oves, oves, był bych met vatáška podnes, podnes. Dała sem ti štyry groše, abys kupił děíom kaše, a tys kupił tabáku, saframentský lajdáku! Aj vyšřa na polečko, pohledla na slunečko: vysoko je ešče, a mně se robiť nechce.

Debech já bel sedláku sen, to bech já se jinač uosel; ale že so véměniku, nosim gatě bez knoflíku. U sedláka dobře sloužit, u sedláka dobře je: rána jabka, večer jabka (brambory), na poledne řepa je. V pondělí je polívčička, v úterý je hrách a čučka ve středu zelí, jak čert kyselý, v neděli maso, raduj se, chaso! Že já šajnů nemám, za to se dobře mám, motyko stříleny korotvě mám: k snídaní vařeny, k vobědu pečeny, k večeři s vomáčkó zadělaný V kuchyni se svítí, ve světnici deň; za kamnama hrnec, a šišky sú v něm. A já pořáď poskakujú a po jednej vytahuju: na mú milú kušu, už ich mało v něm! To sú formani, to sú, co hrnú błato osú: a hdy je dobrá drahá, móźe jeť stará baba.

Všeci se divijú, na ?? ševci pijú: ze starých holení nové boty šijú.