Čís. 12. Vyšívané velum a štola z Únětic.

sukních.*) Zlaté vyšívání na aksamitových šněrovačkách má svůj ráz, ač není zvláštností tohoto kraje.**) Viz čís. 13, 14.

Kterak se šatívali před sto lety a v prvé polovici tohoto století v okresích našich, dostatečně nás poučuje starodávná kniha zápisův. Mužští oblékali spodky zvířecí neb koženky „do bot", vestu černou, soukennou, kožich soukenný neb „kondrášový". Hlavu kryli čepicí, černou aksamitovou „trucovkou", též beranicí, v městech a městečkách i vysokým cylindrem. Na zimu měli dlouhý, řasnatý plášť s několika límci z těžké soukenné látky, barvy temně modré neb šedé. Ženské nosívaly střevíce, punčochy červené nebo bílé, sukně z bělavé šerky, mezulánové, barchanové neb žluté merinové, v neděli hedvábné, nejvíce s bílými, žlutými i červenými růžemi a s pentlovým lemováním různých barev, nejčastěji zeleným. Šněrovačky „prokátové" byly zlatými neb stříbrnými prýmky pošitý, vzadu třapci ozdobeny; aksamitové šněrovačky tmavých barev měly zlatem nebo stříbrem vyšité klasy, tulipány a karafiáty. Kolem pasu na šněrovačku uvazovaly si „buřty", aby mohly na sebe vzíti hodně sukní.