Čís. 13. Výšivky a nádoby z Kněževsi.

Hedvábné neb vyšívané široké fěrtochy byly nezbytnou a okrasnou částí ženského úboru. Okolo krku křížem přes prsa nosily se trojhranné šátky hedvábné neb bílé, zvláště pěkně na zadním cípu vyšívané; přední cípy zastrkovaly se za šněrovačku. Také se nosily „špensry" s krátkým šůskem a s naďouvanými rukávci. Hlava pokrýval bílý čepec „holubinka" nebo bílý šátek „płachetka"; všedního dne spokojily se také šátkem tureckým neb kosmonoským, ovšem hodně pestrým. Šátky vázaly si „na babku" s cípy nahoru. Viz č. 11, 14.

? červeným svátkům pekou se bochánky a strojí se nezbytné, chutné jídlo, „nádivka". Skořápky z vajec o Boží hod svěcených zakopávají se.pod stromy, aby byla hojná úroda. V prostřední svátek je „pomlázka"; děti obcházejíce ves s proutky vrbovými, pěkně spletenými a klůcky různých barev ozdobenými, jimž „dynovačky" říkají, prozpěvují: „Hody, hody, do provody, dejte vajíčka červený!" Která dívka dostala o vánocích koledu, splácí pomlázkou. Viz č. 15.

Na str. 406 vyobrazena je „hlemýždí škořípka" ze Zbraslavi. Dosvědčuje, že na Zbraslavi bylo obyčejem (srv. Fr. Racek, Český Lid III. 40.) troubiti proti mračnům bouřlivým a kruponosným.