Zajímavá je též sbírka ozdobných roubu, jichž se užívalo při ob-žinkách (viz číslo 5.). ? vyobrazení vyřezávaných lenochu u židlic od Ferd. Velce ze Slánská (viz zvi. přílohu k č. 4. VIII. roč. Č. Lidu) přibývají další rázovité vzory na str. 406, č. 6.

Pěkné jsou též ukázky ornamentiky knihové, ze psaných modliteb (str. 405) a neméně zajímavá jest ornamentika na výučních a „fedrovních" listech ze Zbraslavská. Tyto doporučovací listy vydávaly se tovaryšům, aby se jim v místech, kde nenašli práce, dostalo noclehu a stravy. Kromě vyobrazení města Zbraslavi s Pannou Marií nahoře znázorněno jest putování tovaryšů za doprovodu andělského (č. 1. a 2.).

Jednou umluvili se kukačka s dudkem, že si zakoupí společně koně, nechtíce se cestou trmáceti aniž pěšky choditi. I sehnali z tó příčiny co jen mohli sehnati peněz, aby panskou choutku co nejdříve uskutečnili. Dudek jako světa dobrý znatel, švihák i parádník měl se s těmito penězi vydati na nejbližší výroční trh, snad do blízkého Mšena, aby koně vhodného vybral a zakoupil.

Dudek přijda do města dle svého zvyku zašel si na chvíli do hospody. Zde jedl a pil, co hrdlo, tak že svému jménu nebyl ? necti. Dodnes se říká z té příčiny o podobném člověku: „Jí a pije, až hory zelenají," anebo, „jí a pije jako dudek!" Co nepropil a neprojedl, v kartách prohrál.

Za soumraku vracel se dudek bez peněz i bez koně do lesních stínů, kde na něj toužebně čekala kukačka jako společník, ovšem že marně.

Od té doby volá jej i hledá kukačka připomínajíc jemu: „Kup kůň! Kup kůň!" Než dudek stydí se kukačky za své pijáctví slibuje: „du — du — du!" (jdu!), ale nejde.