K národopisným studiím Josefa Mánesa.

Každého ctitele Mánesova umění těší, jak v poslední době kromě jiného uznáváno jest mistrovství jeho při využitkování lidového umění, lidové ornamentiky. Dokud nebylo lidové umění tak důkladně a tak znalecky u nás zkoumáno, jako se děje v letech posledních, nebylo ani možná s dostatek oceniti a pochopiti význam národopisných studií Mánesových pro uměleckou tvorbu jeho. Dnes děje se to mnohem snáze, kdy řada rozprav v Českém Lidu objasnila souvislost tohoto studia Mánesova s praktickým upotřebením lidového umění při malbách Mánesových. Proto jen s povděkem vítáme všecky další výsledky bádání o významu národopisných studií Mánesových. Podle povinnosti tu zaznamenáváme výsledky bádání p. Dra. F. Jiříka ve Květech 1899, v čísle červnovém na str. 764:

„Z uvedených Mánesových patronů v karlínském chrámu, sv. Ludmila pro umělecké snahy Mánesovy jest velmi charakteristická; pojata jest způsobem tradicionalním a přece úplně moderně; roucho její kresleno jest přesně na základě studií národopisných a na základě studia lidových výšivek českých a slovenských; s jakou přesnou péčí Mánes při tom si počínal, poznáváme při podrobném studiu ornamentu, v němž snadno shledáme převládati pro Slovensko charakteristické vyšívání stehem vrkůckovým; také ornament vyrytý ve zlatém pozadí komponován jest na základě ornamentace slovenské."

Radost naše nad tímto výzkumem Dra. Jiříka o výzdobě sv. Ludmily v chrámě karlínském poněkud je kalena tím, že letos v březnu vyšlo 4. číslo českého Lidu a tam pí. Kenáta Tyršova v podivuhodné shodě došla téhož výzkumu. Vyžadovalo to ovšem dosti práce a starostí i nákladu, než s úředním povolením směla a mohla obraz sv. Ludmily, do té chvíle nepovšimnutý při studiích národopisných, -z temna postranního oltáře, kde v nejasném osvětlení nikdo si před ní nepovšimnul vyšívání na rouchu Mánesovy sv. Ludmily, vysvoboditi a zdařilou, jemnou fotografií i reprodukcí ve zvláštním článku ve Světozoru (viz též přílohu českého Lidu v březnovém sešitě) veřejnost upozorniti na tuto prácí Mánesovu i pak ve zvláštním článku v Českém Lidu přístupnou učiniti všem badatelům o významu národopisných studií Jos. Mánesa. Není pochyby, že na tento objev, před tím zcela neznámý, budou vděčně pozdější pracovníci vzpomínati, zásluhy pí. Tyršové aspoň citátem připomínajíce, jak se vynasnažila tuto stránku karlínských kreseb chrámových