Předchozí 0453 Následující
str. 413

Vylíčiti pérem i obrazem. Rádcem byl pí. Tyršové p. prof. Koula, jenž ze svých bohatých vědomostí, nabytých studiemi národopisnými na Slovensku, dodal, že ornament zlacené plochy pozadí na obrazu sv. Ludmily zosnován je z primitivních prvků lidové výzdoby slovenské. V poznámce v článku pí. Tyršové s díky vzpomenuto tohoto poučení.

Pro lepší srovnání opakujeme, co napsala v březnovém čísle pí. R. Tyršova na str. 271—2 v VIII. (letošním) ročníku Č. Lidu:

„Že roucho sv. Ludmily jest ozdobeno vzorem vrkůčko-vého vyšívání, nebylo lze rozeznati v nejasném osvětlení, skrze barevná skla do chrámu dopadajícím. Teprve když obrázek k účelu fotografování na světlo vynesen, detaily jeho zřetelně vynikly. Tato výzdoba na sukni sv. Ludmily jest jeden z těch tvrdě kreslených, z techniky vrkůčkového a stehového vyšívání vycházejících vzorů, kteréž nalezneme na některých vzácných, starých, letopočtem opatřených koutrech českých, a jimž obdobné na płachetkach slovenských se vyskytují. Mánes i tu dokázal, že vyciťuje souvislost nejstarších zbytků lidové ornamentiky v cechách dochované s ornamentikou na Slovensku ještě živoucí.

Obrázky z oltáře karlínského (r. 1866 neb 1867 malované) jsou ostatně s hlediska našeho i tím zajímavý, že Mánes v zlacené plochy pozadí vryl ornament, který jest vyvozený z prvků primitivních výzdobných motivu lidu slovenského. (Za upozornění na tuto analogii vděčím panu prof. Koulovi.) Že Mánes s oblibou právě primitivní výrobky umění lidového studoval a si zaznamenával, na místě tomto (v českém Lidu) jsem již svým časem podotkla."

Shoda, jaká se jeví ve výsledku studií pí. R. Tyršové, uveřejněném v březnovém sešitě českého Lidu, a mezi výsledkem studií pana Dra. Jiříka, uveřejněným v Červnovém sešitě Květů, je rozhodně zajímavá, ba skoro nápadná, nechci-li říci, vysvětlitelná. Jen snad jednu odchylku při bedlivějším přirovnání nalezneme. Pí. Tyršova píše, že na výzdobě sukně sv. Ludmily je vzor „z techniky vrkůčkového a stehového vyšívání", tedy píše o dvojím druhu vyšívání, použitého při tvorbě Mánesově. Kdežto p. Dr. Jiřík píše o použití „charakteristického vyšívání stehem vrkůěkovým", tedy píše o jediném druhu.

Odchylka tato, poněkud osudná, snad by se byla nevloudila do výsledků národopisného studia autorova, kdyby byla pí. Tyršova objasnila, že vyšívání vrkůékové a stehové jest dvojí technika. ^ Věcí dobře znalým nebudeme zde obšírně vysvětlovati, že vyšívání vrkůékové jest druh proplétaného vyšívání křížkového a vyšívání stehové jmenujeme (podle příkladu původního názvosloví lidového) techniku, kteráž jest obecně známa pod názvem „Holbeinova technika". To jsou tedy dvě techniky rozmanité a obou Mánes použil na obraze karlínském. Nemilým


Předchozí   Následující