se doptali, hned jí spovídali. Ta Paní, která na cestě s níma rozmlouvala, y s těma třema zástupy před domem klečela, a když spověď dokonala, svatá Anna té děvečce požehnání dala.

? těm duchovním svatá Anna takto promluvila, s takovýmhle růženečkem mne pozdravovala, který až posavad drží, neb já velkou radost mám, když se ho vymodlí. V tom ta děvečka skonala, a ty Františkáni slyšeli angelským hlasem r oblacích spívání, ten lid jsou víc nespatřili, šli do města ? Magistrátu, vše to oznámili. Pak té děvečce jsou pohřeb slavný ustrojili, a s takovým růženečkem svatou Annu ctili, též my jí s ním pozdravujme, svatou Annu za patronku sobě vyvolujme. Pak následuje „Pět radostí z zjevení nebeského".

Píseň právě uvedenou podal jsem v doslovném přepisu, poněvadž jest to nade vši pochybnost ona píseň, kterou slepá stařena zpívala r. 1888 u poutnického kostela Frýdeckého, dle kteréžto písně zapsána jest, ač neúplně, pověst o původu kaple sv. Anny u Opavy: Na místě, kde se sbíhají hranice polností Opavských, Slavkovských a Jaktarských, jest vystavěna kaple, druhdy od zbožných Opavanů hojně navštěvovaná. O vzniku té kaple vykládá se, že jistému pobožnému knězi Opavskému ve snách se zdálo, že mu posel Boží nařizuje, aby šel v ta místa, kde nyní kaple sv. Anny stojí, zaopatřit svátostmi umírajících zbožnou pannu ku smrti pracující. Kněz uposlechl hlasu Božího a shledal skutečně, jak se mu ve snách bylo zjevilo. Na památku této události vystavěna jest kaple zmíněná.27}

Většina těchto písní tištěna jest bez udání místa i roku. Obrázek titulní pravidelně představuje sv. Annu, vyučující P. Marii. Kde jsem připsal: tisk starší, dlužno tím rozuměti tisk nejpozději tištěný do r. 1848.

Pozdější tisky jsou: Vetterlovský v Praze z r. 1856 a Berger-ové v Litomyšli z roku 1866. Oba začínají: Sem přistupte jmenovkyně sv. Anny patronky. Mají stejný nadpis a jsou o 17 slohách. Sem dlužno zařaditi: Nábožnou píseň ? sv. Anně (z tiskárny S. Pospíšila v Chrudimi, v 16° s tit. obraz.) o 20 slohách, začínající: Prozpěvujme s pobožností, věrní křesťané. Zpívá se jako: Na tisíckrát miliónkrát bud" pozdravená etc. aneb: Žádný neví, co je láska, kdo ji nezkusí etc. Také uvádím ještě: Píseň k sv. Anně, kteráž se od 18. až do 26. července v kapli sv. Anny u sv. Jakuba každodenně o půl šesté hodině ráno zpívá. V Praze 1865, tiskem Kohlíčka a Sieverse v kníž. arcibisk. semináři. Dvoulist v 8° o 10 slohách. Počíná: V Jménu Božím pějme slavně na čest chválu svaté Anně atd. Zpívá se jako: Chval Sióne Spasitele. Pod týmž titulem v témže formáte a z téže tiskárny vyšla r. 1868 jiná píseň o 13 slohách, počínající: Pane a Bože náš buď Tobě chvála; zpívá se jako: Dobrý den ti přejem Panno Maria. Obě pak vydány prací a nákladem Josefa Marečka, v Praze, číslo 857—I. (s obrázkem sv. Anny, vyučující P. Marii).

Z moravských písní o sv. Anně vypisuji začátek jedné, dosti spletené:

Nyní ještě několik slov o obrazech, představujících sv. Annu. Bílovský roku 1713 mluví o nich takto: „Vždycky se mně líbil obraz S. Anny, na kterém jsem viděl So. Joáchyma a S. Annu, an obadva držejí v prostředku svýma rukama Panenku Marii maličkou, a tak spolu ? nebi pozdvihují a Bohu obětují." 29)