8. Veliká pobožnost aneb: pět radostí a žalostí sv. Anny. Začíná: 0 pře-blahoslavená ... V Praze, s hrubým titulním obrázkem; v. 8, čtverolist.

9. Dvě písně pobožné ke cti a chvále Svaté ANNJE v nově na světlo vy-duné a ctitelům jejím obětované. Začíná: 1. Ach lásko mé srdce .. . Jako: Boba mého vzývám ... 2. Považ, dušičko křesťanská . . . Jako: Přijdiž, pŕijdiž, o můj Jezu . . . Tisk starší v 16. Vytištěná roku tohoto.

10. Horlivá píseň Svaté Anně, všem opuštěným sirotkům k obvzláštnímu potěšeni vydaná. Začíná: Sem s důvěrností pospěšte, poutníčkové milý . . . Spívá se známou notou. Vytištěná v Hoře Kuttný. Tisk starší. Čtverolist v 16 o 11 slohách. S titulním obrázkem.

11. Pobožná píseň ? svaté Anně, všem věrným ctitelům jejím ? pobožnému zpívání vydaná. Začíná: Bylo srdce zarmoucené Zpívá se obvzláštní notou. Vytištěná v Hoře Kuttný, 1807. S titul, obrázkem. Čtverolist v 16 o 9 slohách.

12. Píseň nábožná k sv. Anně Frantálské Začíná: Usnul jsem pod stromečkem ... Zpívá se povědomou notou. V Litomyšli, 1812. Čtverolist v 16 o 13 slohách. S titulním obrázkem.

13. Pobožná modlitba ? Svaté Anně, matce Marie Panny. Začíná: Pozdravena a zvelebena budiž, Matičko svatá Anno ... Po té následuje: Pozdravení svaté Anny. V Praze, u Jatia Jozeffa Klausera, Královskýho Dvorskýho Impressora, 176!». Dvoulist v 8, s titulním obrázkem.

14. Píseň o zázracích svaté Anny, kteréž se blíž města Neapolis s putujícími poutníky dějí. Začíná: Poslyšte, křesťané milý etc. Čtverlist v 8 s titulním obrázkem (sv. Anna s Marií Pannou) asi z konce 18. století.

16 Píseň nová, všem svaté Anny milovníkům na světlo vydaná. Spívá se jako: Z hlubokosti mé těžkosti atd. Čtverlist v 16, jistě z minulého věku. Píseň tuto kladu celou z důvodu, který bude uveden v dalších řádcích: Slyšte o divném zázraku křestiané rozmily, který se stal v zemi Slezké, u města Opavy, nad jednou vsy kaple stála, a v ní překrásná figura svaté Anny byla. Jsouc v ty vsy jedna děvečka velice chudobná, ta z maličkosti do kaple sy chodit zvolila, před obrazem svaté Anny modlit se růženec malý, každý den outerní. Když tak dlouhý čas trvala v té své pobožnosti, často srdečně splakala s horlivou lítostí před obrazem svaté Anny, že pro chudobu nemůž dát ňáký roucho na ni. Když ta chudobná děvečka tak hořce plakala, svatá Anna ? ní laskavě takto promluvila: Dcero má, nestejskej sobě, nežádám já to na tobě veliké chudobě. Však mne vždycky na každý den v své paměti nosíš a každý můj outerní den s růženečkem uctíš, toť mne překrásně odíváš, když sobě mých pět radostí v svým srdci rozjímáš. A tak se s ní rozžehnala, domu se jest brala, a jak přišla domu, tu noc hned se roztonala, tak že jest chudobná byla, žádnej si jí nic nevšýmal, jsouc opovržená.

Třetí den se přitrefíilo, že dva Františkáni šli skrz jeden brezovej les předednem ? svítání, velké mlhy se dělali, a tak že ti Františkáni dále jit nemohli. Jednoho velká zdřímota sylně obklíčila, žádal za malé strvání druhého Pátera, by mu dovolil lehnouti a malou chvilku zdřímnouti pro odpočinutí. Jak rychle usnul, ten druhý se ruženec modlí, v tom veliký zástup lidu v bílém rouše uzdří, jenž jsou přesladce spivali, za níma šel zástup jiný v červeném odění. Když ty zašli zas třetí houff šel v plavém oděvu, za níma spatřil překrásnou Paní toho lidu, když se ? němu přiblížila, laskavě ho pozdravila, takto promluvila: Nechtěj meškat, moje dítě, vrať se spátkem do vsy, leží tam jedna děvečka v veliké nemoci, jdi a rychle ptej se na ní, opatř ji svatou spovedí, neb mám péči o ní. Já jsem Matka ctné Marye, Krystus Pán Vnuk můj je, já jsem Bába Krysta Pána, Anna jméno moje, ty tři zástupy, jenžs viděl, to jsou moje Vyvolení, ctfc mne v den outerní. frvní zástup v bílém rouše jsou samé matrony, které jsou mne outerní den v své paměti měli, druhý zástup ten červený, v tom jsou panny bez poskvrny, moje vyvolený. V třetím jsou muži, mládency, neb jsem vyžádala sy to na svaté Trojicy s mýma Volenýma, tam na funus té děvečky, neb s růženečkem v outerý, mne ctívala vždycky. Tak ty pospěš, a nemeškej, jit mu poručila, a on zbudil kamaráda, v tom se ?? stratila, oni s chvátáním do vsy šli, na děvečku