str. 60
Koníčky česával,
na milou volávaí,*)
dyž sem, dyž sem, dyž sem
koně česal.
3.
Jak se ta travička
přepěkně zelená,
jak se ta travička
přepěkně žne!
Votoc se, zatoč se,
ach, mý zlatý srce,
zatoč se, mý srce,
vokolo mě!
4.
Muj milej dobře ví
vo našom punebí,
muj milej dobře ví,
de já bývám.
Stoupne na kopeček,
muj zlatej chlapeček,
kouká se vokýnkem,
kam si líhám.
5.
Nechoď na punebí,
sou schody zlámaný,
nechoď na punebí,
sou pryč schody!
Poť na ty na druhý,
ty sou pěkný nový,
po tich se to tuze
pěkně chodí.
6.
Nic mi není líto,
má zlatá matičko,
nic mi není líto,
než jenom vás,
že ste mě chovala
? dobrýmu vod mala —
vopatruj mě Pámbů,
dnes du vod vás.
7.
Až pudu ke Praze,
tenkrát mně bude zle,
ten vojanckej mundůr
na sebe vzít.
Ach, Bože, muj Bože,
dyjť já to vím dobře,
že já na tý vojně
muším humřít,
8.
V tom kouteckým zámku
honili cikánku,
v tom kouteckým zámku
honili tám dvě.
To nejsou cikánky,
to sou markytánky,
to sou marky tanky
vod kumpanýje.
9.
Dyž sem šel za milou
přes louku zelenou,
já sem si tám na ní
rozvažoval:
Mám-li jít, neb nejít,
neb se mám navrátit,
abych si Nanynku
nerozněval.
10.
Jen dyž to Pámbů dá,
co mý srce žádá,
abych šel s mou milou
do kostela
před pana faláře,
von nám ruce sváže,
do smrti nejdelší
nerozváže.
11.
Falešná hubička,
falešná tvá láska,
falešná si byla
dnes i včera.
Mě si milovala,
jinčího's tám měla,
íčko se můžeš dát
do kláštera.
12.
Až já z Luženc pudu,
já plakat nebudu,
chlapci budou na mě
vokazovat:
„Támdle je ta divčka,
z Luženic rodička,
kerá se nechtíla
se mnou vodát"
|
*) ... divči milovával,
íčko už sem šecko
dělat přestál,1
|
|
