Předchozí 0088 Následující
str. 65

Churavá žena čarodějkou.

Podává obvodní lékař v Kovářově Dr. Jaroslav Hamerle.

V srpnu t. r. přišla ke mně asi 601etá žena z Kožlí (okr. mirovický), kterou jsem před krátkym časem s nervovou nemocí tetanií (strnulostí) léčil, žádajíc, abych jí vyhotovil lékařské vysvědčení o původu její nemoci. Na otázku, ? jakému účelu potvrzení toho potřebuje, vyprávěla, že v době před jejím onemocněním šafáři z blízkého dvora beze vší zjevné příčiny krávy přestaly dojiti. Tento uchýlil se o radu ? jedné stařeně z Křenoviček, známé to věštkyni, která zaříkáváním a přípravo --váním lektvarů se zabývá, a ta mu sdělila, že kravám je učarováno, a osoba, která prý nejdříve ve vsi se rozstůně, že je původkyní těchto čar. Následujícího dne počaly již krávy zase dojiti, a podivnou náhodou zachvácena týž den při práci na poli výše uvedená ženština prudkými křečemi. Zvláštní, zřídka se vyskytující a na venkově vůbec neznámá nemoc, při níž každé dotknutí nebo hlasité slovo již bolestné křečovité záchvaty vyvolá, podivný, úzkostlivě strnulý výraz obličeje, vyvolaný křečovitým stažením svalů, skorém úplná nemožnost požívati potravu — vše to naplňovalo celé okolí hrůzou před nemocnou a utvrzovalo každého v mínění, že nemocná následkem svých čar upadla do této hrozné nemoci. Každý vyhýbal se jejímu obydlí a veřejně byla označována za čarodějnici. Jelikož pověstí touto celá rodina její těžce trpěla, odhodlala se po svém uzdravení právní cestou svou čest hájiti, ? čemuž právě písemného dokladu potřebovala.

Pokusy o přirozený výklad pověr československých na sklonku XVIII. a na začátku XIX. věku.

Podává Dr. Čeněk Zíbrt.

(Pokračování.)

Již v prvním dílu jednáno bylo o pověrách, kterými se svátky vánoční zlehčují. — Svítí-li slunce v těchto dvanácti dnech, znamená štěstí a neštěstí. O, nechejme ho jen svítiti, to dobročinné slunce, budiž nám pokaždé zavítáno, jak ve dnech vánočních, tak skrze celý rok; nelekejme se am neštěstí, nedoufejme ani nadobyčejného štěstí, neb by jedno i druhé sklamalo očekávám naše.

Pověrečný blázen zavírá z povětrnosti, která v ty dny panuje, na povětrnost celého roku. První den narození Páně má znamenati měsíc březen, druhý duben, třetí máj atd. A jak se v těch dnech povětrnost z rána, před polednem, po poledni a z večera ukazuje, tak má povětrnost


Předchozí   Následující