vo dvanácti měsících spořádána byli. Myslíť lidé nerozumní, že se v těch dvanácti nocech kalendáře dělají, poněvadž prý hvězdy a planety obzvláštně sestaveny jsou, a z běhu jejich pozorovati se dá, jaká povětrnost přes cely rok panovati bude. Chyba lávky! Co si neumělí myslí, není pravda, neb kalendáře dávno před tím hotovy jsou.

Panujíť ještě jiné předsudky o těch dvanácti nocech. Jíme-li v ty dny hrách, čočku, bob a jiné luštité, roznemůžeme se; jíme-li maso, zhyne nejlepší kus dobytka v chlívě. Připouštím, že by se lid, obzvláštně vesnický, ve svátky rozstonati mohl, protože tučnou masitou potravu jí a mnoho nedělá. — Také má kydání hnoje v těch dvanácLi dnech na škodu býti. Rozumný ale hospodář nedá se tou pohádkou lenivé čeládky mejliti, a dělá, čeho třeba, a co se dle povětrnosti dělati dá. Čeládka, která ku konci roku ze služby jde, nerada v posledních dnech co dělá;-některý hospodář to promíjí, a buď čeládku na mlat žene, aby se v těch krátkých dnech něco omlátilo, aneb to nerad vidí, když se v tuhé zimě chlív dlouho otevřený nechává, což se při kydání hnoje státi musí. A totě ta příčina, pro kterou se někde v těch dvanácti dnech chlévy nečistějí.

Mají také pranostiku o hodu vánočním. Padne-li hod Páně na neděli, bude teplá zima, jaro teplé a mokré, léto parné, suché a pěkné, podzim vlhký a poněkud zimavý. Žito a víno urodí se, bude mnoho medu, ovoce ale málo. Osení ale a zeliny zdařejí se.

Padne-li na pondělí, nebude zima ani studená, ani teplá, jaro pohodlné, léto větrné: bude mnoho vína, ale málo medu, a mnoho včel pomře.

Padne-li na outerý, bude studená zima^a mnoho sněhu, jaro dobré a větrné, léto mokré, podzim suchý, žita a vína bude prostředně, prasata budou hynouti.

Padne-li na středu, bude tuhá zima, v jaře mnoho bouřek, léto a podzim dobrý, sena, žita a vína hojnost, ale velmi málo jabłek, a málo cibule.

Padne-li na čtvrtek, bude v zimě mnoho dešťů, jaro bude větrné, léto dobré, podzim mokrý, obilí bude dost, ale málo medu.

Padne-li na pátek, bude dlouhá zima, jaro bude výborné, léto ne-slálé, sena a žita hojnost, ovce a včely zhynou, ovoce urodí se.

Padne-li na sobotu, bude zima mlhavá, tuhá a sněživá, jaro větrné, léto dobré, podzim suchý, málo žita a jiného obilí, pastva dobrá, — včely budou umírati.

Ejhle, takby se nám milý Bůh vyzpovídal, co každého roku hodlati míní. Ten den to rozsoudí, a Bůh prozřetedlný, a modlitby dětí jeho nic neprospívají. Věříte-li tomu?

Hřímá-li v lednu, znamenať to veliké větry. Hřímání v únoru znamená nemoce, v březnu lijavce, v dubnu neourodnost, v máji málo požitků zemských, v červnu obyčejně nemoce, v červenci mnoho požitků, v srpnu nedostatek požitků, v září mnoho protivenství, v říjnu silné větry, v listopadu dobré požitky, v prosinci škodu na mladém dobytku.

Mnohý, kdož pověrám kalendáře navyklý jest, číhá dychtivě na hrom, a uslyšel-li ho, očekává veliké větry, nemoce, protivenství, škodu