Předchozí 0090 Následující
str. 67

na mladém dobytku, a očekávání bázlivce — naplní se ovšem některá, jako ze žváslání cikánky, kteráž toho sílu narantí; ale proto se to dozajista nenaplní, že to kalendář předpověděl, a na ten způsob může každý mluvka prorokem býti.

O pouštění žilou. V kterých dnech skrz celý rok jest dobře pouštěti žilou? — První den jest zlý, nebo kdo si pustiti dá, ztratí karvu —. Druhý den zlý, nebo přivodí zimnici. — Třetí den zlý, působí nebezpečné nemoce. — Čtvrtý zlý, přivodí náhlou smrt. — Pátý zlý, krev zmizí. — Šestý dobrý, tu jde krev i voda. — Sedmý zlý, kazí chuť ? jídlu. — Osmý svírá a kazí žaludek. — Devátý zlý, dělá celé tělo svrabovité. — Desátý zlý, dělá vlhký obličej. — Jedenáctý dobrý, dělá chuť ? jídlu a pití. — Dvanáctý dobrý, dělá člověka způsobného na všech oudech. — 13. zlý, dělá nechuť ? jídlu a pití. — 14. zlý, působí nebezpečné nemoce. — 15. dobrý, dělá chuť ? jídlu a pití. — 16. zlý, a nejnebezpečnější. — 17. dobrý a nejlepší. — 18. dobrý a přináší zdraví. — 19. zlý, a dělá strach veliký. — 20. zlý, plodí všeliké nemoce. — 21. dobrý ke všem věcem. — 22. dobrý, odhání všeliké nemoce od člověka. — 23. velmi dobrý, brání všem nemocem ä sílí oudy těla. — 24. dobrý, odjímá záduchu, kašel a svírání srdce. — 25. dobrý pro ty, kteříž mají bolení hlavy, přidává také rozumu. (Totě to nejlepší!) —

26. dobrý, chrání celý rok před zimnicí, i před mrtvicí. — 27. zlý, náchylný ? náhlé smrti. — 28. výborný a předobrý. — 29. zlý. — 30. velmi zlý.

Tedyť máme v měsíci 14 zlých, jeden výborný a velmi dobrý, jeden nejlepší, jeden nejnebezpečnější, jeden ke všem věcem dobrý, jeden dělá veliký strach před pouštěním žilou. — Než kdo se bude na to ohlížeti, když toho potřeba káže, aneb lékař za dobré uznává, jestli v kalendáři dobrý nebo zlý stojí? Dej si v nečas od nerozumného žilou pustiti, brzy zlých následků zkusíš, byť to byl den 17. — Dej pouštěti, kdy třeba, a lékař za dobré uznává, dobře ti bude, byť to bylo šestnáctého, aneb planetář veliký strach z pouštění oznamoval.

0 setí a sázení. Dnové ? setí a sázení příhodní jsou prý následující: ? jarnímu: 7., 16., 20., 26. březen; 3., 8., 15., 18, 21., 24.,

27, 30. duben; 5, 8, 12, 15, 19, 21, 27. máj; 4, 9, 16, 25, 27. červen. ? ozimu: 3, 7, 10, 15, 19, 23, 25, 28. září; 2, 6, 8, 10, 14, 17, 20, 27, 29, 31. říjen; 3, 5, 9, 12. 14. listopad. — Tito však mudrci nejsou jednoho smyslu, jedni ustanovují ty, druzí jiné dny; a když jich o té věci víc srovnáváme, nalézáme, že všecky dny dílem za dobré, dílem za zlé drží. Tak pošetilí ale nejsou nyní polní hospodáři,' aby se s těmi kalendáři radili, když se ? setí chystají, aneb v zahradě pracovati chtějí. Užívají totiž času, kterýž se jim nejlepší býti zdá, a když svou svědomitou práci vykonali, jsou o ostatní nepečliví, proto že vědí, an ? zrůstu osení a vysazení rostlin nic víc přidati nemohou, a požehnání a zdaření jediné od Boha očekávají. Ó, kolikráte oklamal se pověrečník, který ? takovým pracem domělé šťastné dny vyvolil; a kolikráte již ukázala zkušenost, že na těch dnech nic nezáleží.


Předchozí   Následující