Stodůlka s nárožnicí.

Střecha došky krytá přesahuje značně přes stěny stodoly, a vjezd do stodoly byl by pro vozy s nákladem nízký. Tato překážka odstraňuje se nadmětky (ten nadmětek) nad vraty. Přes konce dřev pjaterných položí se příčný trám délky takové, jak široké jest humno, takže o tloušťku tohoto trámu a o tloušťku pjaterných dřev zvýší se stěna stodoly nad vraty a tím zvýší se i okap střechy. Na tomto zvýšení spočívají dolejšími konci nadmětky, hořejšími pak splývají s krokvami hlavními. Toto zvýšení bývá zpravidla jen nad vraty, kterými se vjíždí do stodoly s nákladem, nad vraty protějšími, kudy se vyjíždí s prázdným vozem, nad-mětků nebývá.

Protože slemeno jest kratší než délka stodoly, vznikne střecha čtyřsklonná. Kratší strany střech jmenují se nárožnice. Nárožnice nyní odstraňují, jednak že potřebují došky na hranách střechy časté opravy, jednak že odstraněním nárožnic nabude se v humenicích více místa. Kde zůstává krov starý, nastavují slemeno na obou koncích, až se rovná délce stodoly. Prostor mezi sklony střech zabední deskami. Tak vznikne stayení se střechou dvojsklonnou a se štíty na kratších stranách stavení. I na střechách dvojsklonných jest třeba po krajích chrániti došky před větry, co se dělá krátkými drinkami, dřevky. (Viz rodný domek Křížkovského v Holasovicích, str. 103.)

Došky jsou dlúhé neb žitovité, které mají délku slámy, nebo jsou hlavaté, které vzniknou přehnutím slámy v polovici její délky.

Srubek a bukštel.

Dlouhých došků užívá se hlavně na ? ? 1 e-n i c i (hřeben střechy); došky se promíchají hlinou, přes hřeben přehýbají ? ? střeše přitiskají. Hlavatými všivá se obyčejně ostatní část střechy. Každá vrstva došků jmenuje se š á r a. Dle způsobu krytí jsou z venku střechy buď hladké, buď obřinova né.