Vrata stodoly jsou dvojkřídlá. Točná dřeva jmenují se běhúny (bě-houny). Nahoře jest běhoun zaříznut v kulatý čep, jenž otáčí se v díře vydlabané do trámu stěny, dole do běhouna zaražen jest čep železný, který otáčí se v pánevcena kameni. Do běhouna jsou zadlabána i kosterní dřeva vrátnic. Protože vodorovná dřeva a zvláště prostřední zápora (= závora) přesahují šířku vrátnic, nemohou se vrata jinak otevříti, leda když se obě vrátnice najednou nejprve do vnitř stodoly otočí a potom po sobě ze stodoly ven; když se zavírají, postupuje se pořádkem obráceným, nejprve po sobě se vrátnice otočí do stodoly, potom najednou ven až do zavření. Záporou na konci prochází železné oko, do kterého se zastrčí kolík. Častěji však se přes konec zápory přehodí železná h a š p a (Haspe), na kterou se přivěsí zámek. Na zámek se zavírají i dverca ve vratech.

3. Štíty. Nejjednodušeji zapeřeny jsou štíty svisle vedle sebe přibitými deskami, které dole přesahují přes stěnu stavení, takže stěny tímto peřením jsou už proti dešti a sněhu chráněny. To je možno tam, kde i krovy vystupují přes vnější okraj stěny. Takové štíty jsou u stodol, kolen, ale i u obytných stavení. Kde krovy nedosahují ani okraje stěn, jest peření něco nazad posunuto. V tomto případě jest třeba chrániti roubení, aby voda nezatékala. Zcela prostě se chrání stěny prknem od štítu skloněným až přes okraj roubení (Slavkov č 110), jinak zhotovují se p ř í d a š k ? (= přístřešky) kryté šindelem o jedné neb o dvou řadách. Tím dostane se celému štítu dole přiměřeného ohraničení, které časem stává se pouhou příkrasou štítu, jak viděti lze u stavem zděných, kde z bývalého nutného přístřešku vznikla pouhá římsa břidlicí krytá. Na vrchu štítu jest g a 1 ? a, kuželovitý přístřešek, který jest kryt šindelem kosákem, zvaným též šindelem z okoś i n y, do okośiny, nebo zakončuje štít čubek, čupek, šikmé to sražení vrcholu štítu na hřeben střechy.

Zapeření štítu jest buď na celé ploše stejné, nebo plocha štítu rozdělena jest na pole, která mohou opět míti vzorek jednaký neb různý. V rozdělení plochy na pole i ve všech způsobech peření jsou základem vzorkování přirozené směry svislé, potom směry, kterých poskytuje tvar krovů, konečně poloviční obloučky. Kombinací těchto směrů vzniknou štíty i pěkně vzorkované.

4. Komíny na staveních slezských na venkově jsou obyčejně kryty, a to nejčastěji klenutím z cihel. Starší krytí komínů dalo se flakem, břidličnou deskou, která spočívala na cihlách postavených v rozích komínu. Flaky tvořívají i dlažku v síni, v kuchyni a v komoře ; flaky dláždí se konečně i pohrádka čili náspa podél stavení. Nad pohrádku vyčnívá střecha stavení, což u některých stavení umožněno jest také nad-mětky.

5. Obytná stavení, sruby a chlévy roubeny jsou z d ý 1 ů (Diele), které v rozích vázány jsou na zámek. Tam, kde jsou dvéře, jsou dýle z obou stran zaříznuty a zářezem tím spouštějí se do žlábku vydlabaného ve futře. Futra dveří jsou vázána tak, žez předu vzniká zářez šikmý, vzadu zářez kolmý neb vodorovný. Stropy jsou kryty deskami překládanými,