aby shůry nezapadalo. Natírají se barvou žlutavou a poprskají se barvou červenou a modrou.

6. Srub na sklep liší se poněkud od srubu popsaného ? českém Lidu III. Srub na sklep podobá se zvenku chaloupce bez oken. Přízemek zhotoven jest z dýlů, na něm spočívá střecha se štíty jako u jiných stavení. Hořejší místnost srubu jest tedy přímo pod střechou a tam viděti jest sklep (sklepení, klenutí). Vznikne tím, že krokve vázány jsou na místě rovnými trámci b u k š t e 1 e m, t. j. ze silné fošny vysekanou oblinou. Krokvy a bukštel jsou pobity deskami, a tak vzniká v hořejší místnosti srubu obloukovitý strop. Sruby toho druhu jsou ve Slavkově a také jinde. (Viz str. 101.)

7. Studně jsou v prohlubni opatřeny murem s t r o ň o v ý m (vyzděním stranovým); kolem otvoru jest dřevěné roubení, kterému říkají olovně. Vodu čerpají žiravem neb klukou na vale. Žirav jest váha nestejných ramen, z nichž kratší zatíženo jest velikým kamenem, delší má žerďku se gbelem (okovem). Váží-li vodu klikou na vale, jest gbel na lonu (lanu) neb na řeťazu.

8. U dřevěných vrat vedoucích do statku jsou okolníky v té části, kterou do země jsou zapuštěny, tlustší než v oné vrchní. Ale část tlustší vyčnívá i nad povrch země tvoříc takto patku sloupu. Tato patka nazývá se také pecka.

Lid činí rozdíl mezi houbami jedlými, jedovatými a prašivými. Z j e d-1 ý c h hub nejznámější a u lidu nejoblíbenější jest doubravník (hřib); jiná jedlá houba jest m o d r á k, mající jméno své od toho, že rozkrojen na průřezu modrá (v přírodopise má jméno kovář čili koloděj), kuřátka, bezpochyby proto tak nazvaná, že jich bývá mnoho pohromadě jako malých kuřat u kvočny, (vědecké jméno liška obecná č. stroček), prstíčky, jež jsou větévnaty jako prsty u ruky (v rostlinopise slují kuřátka neb kozí brada žlutá), m á s e 1 n í k, nazvaný tak pro svoji barvu, jež jest jako máslo žlutá, a všeliké druhy klouzků a Ion pávek, rezek neb ryzec, huba panská, již pasáci syrovou jídají, nazývajíce ji pančavkou (vědecké jrnéao sycovinka neb ryzec mléčnatý), s m r h (smrž) a křáp á č (chřapáč obecný neb jedlý) a huba zvířecí, jež se jmenuje v některých krajinách také srnka (v rostlinopise má jméno lešák jelení); v lesích březových roste březňák (špičník), a jinému druhu jeho říkají k ř e m e 1 á k.