matikální svíčky voskové opačný dům, rolni a luční případnosti Horalkovský v tom vejš vyloženým způsobu jemu p. Václavovi Maršoví, jakožto plus offerendi et melius solventi právně přisouzen, doprodán a do-postoupen jest . . .

Následují pak další podmínky a úmluvy a potvrzují podpisy s jedné strany dědiců a poručníků, s druhé strany kupujícího a věřitelů.

Svíce ta stanovené zajisté velikosti, jejíž shoření určité doby vyžaduje, měla býti udáním jisté doby časové, ku projednání výkonu dražebního potřebné, která nikým ani zkrácena ani prodloužena býti nemá a nemůže, tudíž pevně nezměnitelná jest.

Způsob tento jest asi zvláštností starého práva našich měst, i nebylo by nezajímavo zjistiti, jak daleko rozšířen a jak dlouho udržován obyčej ten byl.

Léta Páně 1582 v pátek po neděli Invocavit, purgmistr, konšelé, obecní starší a volenci ode vše obce sešli jsou se na rathous a tu z bedlivého vyhledávání a uvážení o jisté artikule měský, co by při této obci na nedostatku bylo a zase předkem ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu, ku poctivosti Jeho Milosti císařské a pánu panu. našemu nejmilostivějšímu ? obecnímu a jednomukaždému z sousedův ? dobrému sloužiti mohlo, jednomyslně jsou se snesli a svolili takto: 1. Předkem co se cti a chvály Boží dotyce, jedenkaždý znaje povinnost svou, ku Pánu Bohu svému býti jakožto stvoření ? stvořiteli, v bázni Boží abychom živi byli, na sobě jiným dobrý příklad ukazovali, od sebe žádných rozpustilostí nedopouštěli, ve dny nedělní sváteční ? poslouchání slova Božího se scházeli, zvláště páni literáti ? zpívání a chválám Božským v neděli tím ranněji aby do kostela chodili, jaký o tom prve artykule obecní na tabuli, kterak se každý ku Pánu Bohu, Jeho Milosti císařské a pánu svému a v této obci všelijak náležitě chovati, sice rozepsány jsou. Při tom artykuli, co se zvonění dotýče, rector školní, předkládaje nebezpečenství dítek našich i přespolních a ujímajíce pány s volenci, poněvadž na zvon nový ? společný zbírky nemalý náklad učiněn jest, na tom zůstali, pokudž budou moci k tomu některého souseda zříditi, aby ? tomu zvonění dohlídal a při tom byl i sám zvláště velký zvon zvonil. Také uznávajíc, že by s menším zvoněním býti mohlo, zvláště ve dny neděluí a svátky, poněvadž každý ví, že ty dnové nedělní a sváteční ? scházení do chrámu a poslouchání slova Božího nařízeny jsou, a zvonívalo se na slavnou mši před sezváněním do třikráte, i již jest zů-