zachovati nechtěl, neb na svém neústupně stál, mají páni ruku držeti, takového trestati a nechtěl-li by svémyslně s jinými v tom se srovnati, podle zavinění i pokutovati. Ale jest ta naděje, poněvadž to pro dobré vší obce i jednoho každého předsevzalo, jedenkaždý v tom že se tak volně zachová.

3. Z strany hnojův, jakož někdeří sousedé, majíce na dvorcích svých k tomu prostranství, ale chtějíc čistotu jmíti, na ublížení a protimyslnost netoliko obci, ale i škodu sousedům, hnoje na ulice vyvozeny i k jiných gruntům kladou, nešetříce aniž těch míst a ulic, kudy silnice a cesty jsou, čehož sami v domě míti nechtějí, to aby jiní domácí i přespolní od nich snášeli, by chtěli. Nicméně z strany bytí nečistot před domy, vyvozi-vanej rumův, sypání smetí a jiných těm podobných neřádův a poněvadž o tom v této obci předešle dobrá a chvalitebná svolení učiněna a stvrzena jsou, žádný aby více hnojův na ulice ani na škodu druhému sousedu nekladl, léčby komu z hodných příčin, žeby hnoje v domu svém skládati nemohl, jaké místo bez škody jiných sousedův a to v místech kudy lidé nemnoho jezdí neb chodí ukázáno bylo, toho sobě bude moci při pánich hledati a oni neprohlídajíce k žádné osobě v tom se spravedlivě zachovati mají. Také žádných nečistot vylévání, žádný před domy aby nelil a kdož k tomu v domích místo nemají, zvláště v rynku, mají vody vylévati do struhy proti kalu a kdož jsou jaké rumy kde na ulice vyvezli, aneb jaká bláta před domy mají, týž všeckny aby to zstrouhali a pryč za město vyvézti dali, konečně do svátkův příštích, pod trestáním. A jestližeby kdo tak nenáležitě před domy a kudy lidé obyčejné chodí z sousedův neb z soused vyléval a v tom seznán byl, skutečně trestán býti má.

čiuilaliby to pak čeládka, kuchařky neb děvky svévolně, poraučí se panu rychtáři, aby v tom poslu svému rozkázal, kterýž na to zření míti má, postihneli kterou, aby ji hned do šatlavy vedl a ona jemu bude povinna dáti 1 gr., kolikrátby se toho koliv dopustila.

4. Jakož se z daru a milosti Pána Boha tato obec pomalu rozmnožuje i od Jeho Msti císařské pána pana našeho nejmilostivějšího, jakožto pána dědičného za město vysazeno jest, při čemž nám sluší zření jmíti v upřímné věrné a pravé poddanosti vždycky státi, ve všem dobrém se rozmnožovati a poněvadž i obdarováni naše na to se vztahují, ažby kdo grunt neb statek svůj prodati chtěl, že takový toho vůli a svobodu má, avšak osaditi tím člověkem, kterýžby se Jeho Msti císařské hodil a této obci ku poctivosti byl, při čemž se za slušné, náležité a spravedlivé vidí, jestližeby kdy kdo grunt a statek buď všecken neb jeho díl, buďto na dědinách, lukách, neb na čemž koliv prodati chtěl, jsa od někoho k tomu pobídnut aneb by sám toho dobrovolně pobídnouti chtěl, ten a takový nedávaje se v žádný trh jednání neb omluvu prve o tom neb o takovém od kolivkoli pobídnut byl aneb kdereho by pobídl, pánům oznámiti a že grunt a statek svůj neb jeho díl uprodati chce, se opo-věditi a tu osobu jmenovati má. A páni uznajíce osobu za hodnou, žeby se Jeho Msti císařské pánu našemu nejmilostivějšímu a této obci hoditi