Čís. 12. Krajka ? antipendiu. Dar pí. M. Neureutterové biskupu Strossmayerovi. (Provedeno v pražské městské pokračovací škole průmyslové pro dívky.)

tím místem, kam patři, co právě pro něj vyrobila ruka lidská, spíše, než co železné páky a ocelové prsty stroje po stech zhotovují. Kdyby všichni, kdož potřeby kultové pro naše české chrámy objednávají a o volbě jejich rozhodují, pokud textilnLch potřeb se týče — se řídili zásadou, že vše, co je výzdobou na prádle a oděvu kostelním, musí býti prací ruční, plynuly by do roka tisíce do rukou našich chudých žen a děvčat. A takový výdělek, jímž práce při krbu domácím se umožňuje, jest u širokých vrstev lidu jedinou záchranou před demoralisací továrny. Není ovšem na stránkách Českého Lidu místa, otázku tuto rozvádět. Jen to budiž mi ještě dovoleno podotknouti jako

doklad, že jedině pražské záduší, jehož správu se nám podařilo přesvědčiti o potřebě podpory chudých krajkářek českých, spotřebuje ? albám, rochetám a antipendiím krajek do roka za 250 zl.

Pokud pak rozšiřování našich vzorů národních na výšivkách chrámových se dotýče, posloužila by agitace tím směrem se nesoucí též proto myšlénce obrození našeho vyšívám, že určení práce by přivádělo samo