Selské vzbouření na Hradecku r. 1775.

Vprofessorské knihovně gymnasia jindřichohradeckého nalézá se latinsky psaný rukopis pamětí děkana holohlavského a preláta opatství v Dresině v Uhrách Martina Uhlíře.*) Paměti jeho sahají od r. 1741 do do r. 1778 a psáti je počal r. 1776 ve věku 63 let a skončil v listopadu r. 1778. V nich jeví se Uhlíř synem své doby: schvaluje zrušení řádu jesuitského, je nepřítelem žebravých mnichů, nenávidí židů, odsuzuje marnotratnou šlechtu, ale některé staré názory jeho přece jen těžko ustupují názorům novým, humánnejším. Zvláště patrno je to z vypravování jeho o selském vzbouření v kraji hradeckém r. 1775. Uhlíř pokládá selskému lidu za velké provinění vzpouru tuto a zle mu ji vytýká, ač na druhé straně uznává, že hlavní příčinou její bylo stálé přitěžování roboty. Ježto vypravování Uhlířovo o povstání tomto obsahuje mnohé zajímavé a odjinud neznámé zprávy, uveřejňujeme je tuto ukázkou z jeho pamětí v českém překlade:

Prožili jsme rok 1775, který veškerému království Českému stal se hrozným domácí vzpourou sedláku, povstalých proti svým přirozeným pánům, ano i duchovním správcům. Vzpouru nepochybně již od jednoho neb dvou let chovali v srdci svém, neboť když roku minulého ke dvoru císařsko-královskému odebrali se sediaci s prosbou za obmezení a umenšení robot svých a přece žádaného již dávno účinku nespatřovali, měli za to, že vrchnost neb sami úředníci jsou tomuto zamýšlenémn ulevení robot na závadu. Stalo se, že důstojníci vojenští při odvodu, jimi samými konaném, tomuto selskému lidu vzhledem ? jich vrchnosti více přislíbili, než snad bylo záhodno a než v rozkazech měli. Dále stalo se, že též od několika let nejjasnější panovník Josef II., spoluvladař, při častých návštěvách v království stížnosti jejich, podané jemu za příčinou přetížení proti vrchnostem, přijímal a ulehčení přisliboval.

Spoléhajíce na tyto sliby a císařskou přízeň a podporu, jali se se-dláci v měsíci březnu svým vrchnostem a zastupujícím je úředníkům vypovídati povinnost dalšího robotování.

Toto zprotivení udalo se nejprve našimi horaly na statku Teplicích, patřícím svob. pánu z Vlkanova. Tamější správce hospodářský, zpraviv o případu tom král. setníka, prosil za ochranu, kteréž se mu také dostalo; byloť mu posláno několik' vojínu z pluku Arembergrova, kompagnie setníka Lamt-Igniona. Tu byli schytáni tři předáci a odvezeni do Hradce