Hotař: Já bech, slavné óřade, prosel, ešle be se mi nemohlo předať: Co já se po tem Božím polo a po těch mezách nalítám; tak debech měl křédla, toš bech mohl aspoň všode bef. A to, ať je pěkně, lebo blata po kolena. Co já jenom té obové zeštrapecirojo. A potom, deš nekeró nehde na meze trefím a začno na ňo zhorta, ešče na mě tó svó rachnó ani poctiviho mina nenechá. A to má člověk za to, že se mosi starať za trocho té složbe o cezi. Goš, já so spokojené, ale debe se mi mohlo aspoň něco na podešve předať.

První konšel: Hotařo! (Hrozí mu ?? tom.) Ešče sem to nikdá neřekl! Se vdovec a kdo ví, jak si te podešve v té tvé složbě nehledíš vena-hradiť. (? ostatním) Stará Kaštánková, teho kolovrátníka, mi nedávno vesé-pala, že pré jo hotař přiskřipl s jedno divkó na čiše meze od Babic. Či to bela dívka, to dnes, hotařo, ešče nepovím! A toš, jak meslíte, sósedi, že dopadl hotařů sód? Eno, Kaštánkové vzal travnico, srp e s bróskem, ale mladá mohla jíť. (? hotařovi.) Napřeď te měř těm spravedlevě, který máš pod komendo, potom také me bodeme spravedlévěši ? tobě, aä ešle to zaslóžíš. Prozatim se ti nepředá nic.

Hotař: Ale, slavné óřade, deť to néni pravda. — To ta stará dra-čena još nevi, jak be mě omalovala. (Kasie.) To tak debech jo si chtěl vzíť, stariho ďábla, to be ináč zpívala; ale Pan Bůh mně chraň! Co vestál ne-boščék, to be mně také neminolo. Jenom, prosím vás, té nevěřte!

Drolié konšel Hop: No, no, hotařo! Debes nebel vdovcem, toš bechme terno nevěřele, ale tak. — Ostatně máš švagra ševcem, tak aspoň to spravování nevende z přízně. Se te stará počévka!

Hotař: Tak teda pěkně děkojo, slavné óřade!

Rechtář: No a ste, sósedi, s téma ostatníma spokojeni?

I. sósed Holóbek: No, co na mě přende, proti těm nemám nic. Ale nočni vartýř nekeró noc jich odtróbí víc v hospodě neš návse. Já mám někde špatné spánek a toš te hodine počétávám. Ale za nekeró noc jich nevetróbi ani třeti díl. Ale co s něm máme dělať? Seberem mo ten chlebíček, bode člověka také škoda! Tož bech meslel, abe ho rechtár na-poměl a dal mo, jak se patři, do hábu. (Ostatní projevuji aouhias.)

HecMář: No tak, deš sme s vama hotovi, tož môžete jiť, ale ajn-štendr tode zostane k vůle posílkám. (Odejdou.) 4 měřece nám zostale, toš te prodáme a penize přendó na propiti.

? seci: Souhlasíme!

Rechtář: Tak kdo to, sósedi, kópi ? (žáden Se nehlásí.) No, nenechte se notiť. Letos môže dať každé 3 reński šajno. Deť je za půl štvrtá. No, kmotře Holóbko, kop, šak se ti nestratí.

Holóbek: E, co bech s tém dělal. Na chleba pro letošek chvála Boho mám, a na seti mi také zbelo. Toť Spinal be mohl kópiť.

Spinal: No coš, já bech to kópil, ale tře reński šajno, to máme za 4 měřece jako 12 renskéch, a to só još také hezký peníze.