Spinal: A kdo- be nebel! Slota! Pár pohlavků jsem mo měl ešče předat Toš si pomeslete, sósedi. Pacholek bel još sám večír pro slámo na řezání sečke. Deska mo jakse ohnola, alebo stopl mimo, zkrátka, pacholek pláskl s patra důle a veřétil se jakse noho. Ešče že se do smrti nezabil. Ale to dečky mosi beť o něho až sám večír. Ve dne hledí dovij akéch kondrfálu, stoleco nemá nikdá, jak se patří, v pořádko, kosíř topé jak pato, — takové je s něm pořádek. Včel s tém môže nekeré deň fňokať, a já bodo moseť dělat pacholka. Kázal sem mo lehnóť na barák a namastiť mo to nečém. Má hoferkeň je také půl doktora. Bodele to do rána horší, mosi ho vžiť Daj č do kolirování.

I. sósed Holóbek: Což ten — terno se mnohé štodirované dochtor neverovná. Co se s neboščékem Norbertem Hamrem najezdile, ale na konec bel přece Dajč dobré a pomohl mo s tó noho. Eno, každymo to néni

dany. (Ajnutendr nese chlib a tvaružke.)

II. konšel Hop: Och, ba néni! Ale nám bode dany to, co nese ajnštendr.

HospocJcé: Tak, sósedi, je čerstvý — jak malvaz. Mám nalívat do korbelů?

NékeH (Spinal, Hadra, Koba, Obsel): No, to Se VÍ! (AjnStendr da napřed chlib a tvaružke před rechtáře na etůl, rechtář požehná a zkrojí chlib pobízeje:)

Hechtář: Tak si, sósedi, krájéte chleba a berte si těch tvarůžku.

II. Jconšel ???: Tvarůžek je také Boží dar, ale kos škopoviho je přece lepší. Ten Smeslel nám to pěkně vevedl. Ale šak me se bez něho obendem. No né, sósadi?

Sósedi: Take že obendem.

Rechtář: No, co vevedl? lá. poslóchám jak blázen.

II. konšel ???: No, co vevedl! Onehda bel v hospodě potróšené, a deš je plná kotrba, tak si mnohé do höbe nevize. Spostil pré tam na cely kolo, že našo pastvo nepotřeboje, že má svó, a že možem čekat, až dostanem těch 30 fontů na oborke, jak má dávaf. Ani vjerdoňk pré nedá. A me si to máme nechať lébiť? Me ? Obecní óřad a ve sósedi s nama? Z keho pak je žev, leda z nás! Debe přešlo na mě, já bech mo zatopil.

Hechtář: No, to se nemôže tak nechať; to be si jož každé vejižděi.

I. sósed Holóbek: Vite co, sósedi? Dež on se obende bez naše pastve, toš me se obendem bez jeho masa. Ať si ho sni sám. Já bech meslel, abechme ? němo hned' od řéčka přestále chodiť pro maso. Šak on dostane větr!

Rechtář: Tak, tak. To bechme mele odělať — a to všeci do jednoho. Šak on postaví oše! Rač bodo jesť samo voděnko, než bech si ???? takovyho nechal lébiť. Tak se na něho domlovme.

II. leonšel Hop: Já meslím, že to je bez domlove. Zkrátka, ne-půdem k nemo žádné a pas! No, né — sósedi?

Všeci: Nepudem!